6. června 2016

Králíček, zajíček a zelí - napsal Luboš Klečka

Julie Opletalová
Králíček měl rozsáhlá pole, na kterých pěstoval hlávky zelí. Protože o zelí byl značný zájem a Králíček neměl konkurenci, diktoval si cenu. Prodával a bohatnul. Později mohl zaměstnávat další zvířátka, která zelí za něj prodávala.
Nedaleko se přistěhoval Zajíček, který si všimnul, že zelí od Králíčka je pro mnoho zvířátek drahé a nemohou si je už dovolit. Začal pěstovat zelí. Po sklizni hlávky očistil a nabídnul za nižší cenu, než Králíček. Navíc se příjemně usmíval, zvířátka ho měla ráda, protože si s nimi pěkně popovídal a poradil recepty na zpracování.
Zelí od Zajíčka začalo jít na odbyt, zvířátka kupovala zelí raději u něj.

Králíček si nechal udělat studii, proč mu zelí nejde na odbyt jako Zajíčkovi. Chytří rádcové radili: „Dej k zelí ještě hrnec. Když to nepomůže, přidej něco dalšího, ale neslevuj.“
Králíček dodal hrnec, dřevo, navíc i podpalovač, případně i rady, jak podpálit oheň pod hrncem. Nevyšlo to. Zajíčkovi se dařilo stále lépe.
Rádcové na to: „Udělej restrukturalizaci prodejců a jejich vedoucích.“ Králíček poslechl. Nechal vyměnit většinu zvířátek, které mu prodávaly zelí, vymýšlel manažerské pozice, aby prodejce motivoval.
Vymýšlel každou chvíli nové a nové prodejní strategie. Nic však nepomohlo. Zvířátka se naučila chodit nejraději k Zajíčkovi. Zelí měl levnější, čisté a mile obsluhoval.
Z toho plyne poučení, že zelí zůstane zelím, i když se vymění prodavači, přidají kastroly a každou chvíli mění strategie.

Žádné komentáře:

Okomentovat