„Dobrou noc.“„Dobrou. A babi, uděláš mi ještě krupičnou kaši?“
„Teď? Vždyť už ležíš v posteli.“
„Já jsem myslel takovou tu tekutou. Jak mi ji vždycky dáváš do té flašky s cucákem.“
„A nejsi na kojeneckou lahev už moc velkej?“
„Né! Vždyť mi je teprve sedm.“
„Tady máš. Ale nesmíš mi zasvinit to povlečení. Je ještě po tvým tátovi.“
„A babi, budeš mi vyprávět o tom, jak se táta vrtal v nose, když byl malej?“
„Jak tě to prosimtě napadlo?“
„Chce se mi smrkat, ale nemám kapesník.“
„Počkej. Vyndám ti svůj ze zástěry. Pořádně se vysmrkej z jedný a teď z druhý dirky.“
„A babi, proč táta cvrnkal ty holuby a co u toho říkal? Já si to už nepamatuju.“
„Protože byl prasák! Válel se v posteli, vrtal se v nose a vždycky toho holuba cvrnknul do místnosti. U toho volal: „Holoubku, holoubku, rozleť se světem a pozdravuj tam všechny děti.“
„A babi, vypravuj mi o tý čarodějnici.“
„O jaký čarodějnici? Myslíš, jak děda vystrašil kluky z Moravy?“
„Né. Myslím o tý, co vám léčila telátka.“
„Zase jsi to pomotal. Myslíš o tom zakletým místě ve stáji.“
„Jojo. Jak tvůj táta měl stáj. A v ní místo, na kterým když kráva porodila, tak se vždycky narodilo mrtvý tele. Pak tvoje babička zavolala tu čarodějnici. Ta řekla, že na tom místě mají kopat pět metrů hluboko, najdou tam kámen a ten mají hodit do řeky. Protože je prokletej. Kopali teda pět metrů a našli kámen, hodili ho do řeky. Pak už tam žádný telátko neumřelo. Přesně to mi vyprávěj.“
„Vždyť jsi to teď řekl.“
„Ale to není, jako když to vyprávíš ty.“
„Tak dobře. Vedle našeho domu stála velká stáj. A v ní jsme měli asi padesát červeně strakatých krav. Táta byl největší sedlák…“
„A babi, proč už nemáš krávy?“
„Protože nám všechno vzali komunisti. Jak jsem řekla, táta byl největší sedlák…“
„Maminka říkala, že děda Pepík měl taky maminku. A ta maminka dělala děvečku u jednoho sedláka v Planý. Pak přišli zlí němečtí vojáci a dědovu maminku znásilnili. Potom se jí narodil dědeček, jenže neznal svého tatínka a jeho maminka se o něj moc nestarala. Tak ho vychovával strejda. Ten byl hodně přísnej a dědu bil. Proto je prej dědeček Pepík tak smutnej a chodí do hospody. Babi? Ty spíš?
