19. února 2016

Cestovní fitness - napsala Renata Houštecká

Zavírám dveře našeho bytu pomalu a s citem, jako bych tajně opouštěla perníkovou chaloupku.
Nechci nikoho vzbudit. Cestu výtahem s předimenzovaným zrcadlem využívám k rychlé kontrole make-upu.
Vyrážím na cestu do práce, která se dá trochu připodobnit k fitness. Nejprve mě čeká asi 800 metrů rovinky pro zahřátí. Svaly jsou prohřáté, což se před cestou autobusem hodí. Nikdy totiž nevím, kterou část svého těla budu ten den posilovat. Opouštíme sídliště a v serpentinách vedoucích z modřanských kopců na nábřeží pracuji tentokrát na svém bicepsu, tricepsu a zádových svalech.

Jsem v prostřední části autobusu. Zprava sektor důchodců, kteří vstali už před 3 hodinami, a teď se vypravili na super výhodný nákup. Zleva sektor puberťáků, kde je to cítit tajnou ranní cigaretou. Prostřední část autobusu patří nám, kteří jsme tak nějak mezi školním vysvědčením a důchodovým výměrem. Víceméně seriózně oblečení, ověšení kabelkami a notebooky, balancujeme na otáčivém kloubu autobusu a tváříme se neutrálně. Zkouším nenápadné cviky na posílení vnitřních břišních svalů i té části, kde končí záda.
Při přestupu na metro mě schodiště zláká ke step aerobiku. Už jenom jedna stanice metrem, kde při rychlé jízdě trénuji držení rovnováhy. Za dvě minuty už na eskalátoru protahuji krční páteř a lýtkové svaly, protože mě čeká celodenní sezení v kanceláři.
Venku už je světlo a já se těším, že se večer dostanu do toho opravdového fitka.

Žádné komentáře:

Okomentovat