7. ledna 2016

Strážní psi a makové pole - napsala Klára Dvořáková

V jedné zemi vládl muž jménem Vladan. Vladanovi patřilo velké pole plné vzácných makovic.
Každý rok, díky úrodě, země vzkvétala a lid nemusel platit daně. Aby bylo pole v bezpečí, hlídala je smečka strážných psů - silných, rychlých a mrštných. Psů s nejlepším výcvikem.

Všichni mohli být spokojení, ale jak už to bývá - nebyli. Jednoho dne přišli poddaní a stěžovali si, že psi příliš štěkají a ruší tak jejich zasloužený klid po práci. Protože Vladan chtěl svému lidu vyhovět, zakázal psům při hlídání štěkat. Marně jej psi upozorňovali, že strážit bez štěkání, je téměř nemožné.

"Je to vaše práce, tak si poraďte," odvětil Vladan.


Od toho dne psi procházeli polem tiše a vypadalo to, že makovice nikdo nehlídá. Brzy se stalo, že strážný pes zardousil zloděje, který se vkradl na pole, a to bez jediného zaštěkání. Psi očekávali odměnu za vzornou službu a mnozí pohotovému kamarádovi záviděli audienci u Vladana. Horlivě se dohadovali, zda mu Vladan věnuje řád za hrdinství nebo jen pochvalu a potřesení tlapkou. Nikdy se to však nedozvěděli. Po úspěšném hlídači se slehla zem a nikdy jej už nikdo neviděl.

Zatímco strážní psi čekali odměnu za vzorné služby, lid si znovu stěžoval: „Psi jsou nebezpeční. Používají nepřiměřené metody!“

Vladan vydal nové nařízení, aby strážní psi absolvovali výcvik, jak se chovat k lidem a osvojili si nové způsoby ochrany pole. Nemohou přece zabíjet lidi. Je třeba najít nová - inovativní a především humánní řešení.

A tak začali psi chodit na kurzy, kde se učili, jak dávat pac, jak si na rozkaz sednout či lehnout, jak se nechat drbat na bříšku a nosit aportíček. Přestože se psi snažili zvládat nové metody, školení i hlídání, nebylo v jejich silách podávat stejné výkony jako před tím. Zkuste stíhat zloděje, když mu nejdříve musíte dát pac, nechat se podrbat a pak si sednout, když vám poručí.

Brzy se v zemi rozkřiklo, že pole hlídá banda poddajných hafíků a každý si tak z něj může odnést, co jen chce.

Když nadešel čas úrody, nebylo už, co sklízet. Celé pole bylo rozkradené. I povolal si Vladan znovu strážné psy, všechny je propustil a nechal vyhnat ze země. Marně se bránili, že jen plnili rozkazy, které dostali.

Ale aby to bylo spravedlivé - nakonec došlo i na Vladana. Lid nechtěl vládce, který nezvládl výcvik psů, neochránil pole makovic a nařídil znovu platit daně. A tak se lidé vzbouřili do třetice. Tentokrát proti Vladanovi. Vyhnali jej ze země a vytvořili si vlastní vládu – vládu lidu, ale to už je zase jiný příběh…;)


Poučení 1: naslouchej lidu, ale čiň dle rozumu svého
Poučení 2: některým lidem se prostě nezavděčíš
Poučení 3: kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde

Napsáno podle námětu účastnice firemního kurzu tvůrčího psaní, která si nepřála být s tématem veřejně spojována.

-----
Klára publikuje své další povídky na blogu www.ouzasna.cz a básničky na webu www.versotepec.cz.

Líbil se vám příspěvek? Řekněte o něm přátelům a sdílejte jej! Stačí kliknout na ikonku níže.

Žádné komentáře:

Okomentovat