Stamichman a první lyžování - napsal Martin Mašek

Ilustrace Tomáš Staněk

Jednou se Stamichman vrátil z předvánočního večírku vládců hor v obzvlášť dobré náladě. Krakonoš
vyprávěl, jak se obyvatelé Krkonoš začali věnovat takové legrační kratochvíli. Na nohy si přidělají úzká dlouhá prkénka a sjíždějí na nich ze zasněžených kopců. Prý přitom hodně výskají, smějou se a jsou vůbec celí veselí, přestože se stále válejí ve sněhu a mají omrzlé nosy.

Ta možnost vidět, jak se někdo pachtí ve sněhu, nedala Stamichmanově příležitostně škodolibé dušičce spát. Přiříznul několik párů jasanových prkének, přidal kožené pásky na upnutí a tajně je večer zapíchal do sněhu jako návnadu u vchodu do místní hospody.
Druhý den se šel podívat, jestli se s těmi prkénky něco stalo. Jupí, zabralo to! Všechna byla pryč. A za chvíli už viděl, jak se na kopci nad vsí hemží houf malých i velkých lidiček. Každý s prkénky na nohou se snaží vydrápat na kopec a pak sjet do údolí k hospodě. Většině to nahoru jakž takž šlo, ale dolů? To bylo kotrmelců. Ten pohled si Stamichman pár dní pěkně užíval.
Během týdne se ale všichni zlepšovali a na kopci se začali objevovat další a další lyžaři. Už jich bylo tolik, že se jeden druhému na kopci pletli a začali proto jezdit dolů i tam, kde rostly mladé smrčky. To Stamichmana rozčílilo. Takhle mu ničit les nikdo nesmí!
Od té chvíle všem, kdo se vydávali mezi stromky, mazal přes noc prkénka medem od lesních včel. Už jste někdy něco takového zažili? Jestli ne, tak vězte že na med se nalepí veškerý sníh a už nemůžete jezdit. Jen chodit jako na těžkých chůdách. A to není o co stát.
Zpráva o tom, co Stamichman udělal, se velmi rychle roznesla, a tak dnes už všichni samozřejmě vědí, že jezdit na sněžných prkénkách se smí jen tam, kde se neničí les.

-----------------
Stamichman [štamichman] – každé hory mají svého patrona či strážce a na Králickém Sněžníku na Dolní Moravě panuje Stamichman. Je to horský duch, nosí kouzelnou hůl a své lidi v kraji má opravdu rád, jen jim občas provede nějakou tu lumpárnu. Jen tak, aby byla legrace. Samotné jméno Stamichman pochází z německého slova Stamm Gast [štamgast], tedy ten, kdo je někde jako doma a všichni místní ho tam znají. A Stamichman je doma na Králickém Sněžníku. Patří k němu odnepaměti.
Vybrané příběhy nalaznete na Dolní Moravě na Stamichmanově naučné stezce, která by měla spatřit světlo světa již na podzim. Příběhy budou doprovázet dřevěné sochy.