8. prosince 2017

Sbohem, Mongolsko - napsal Yakeen

Satya
Mongolsko, znamenáš pro nás jurty, i když Ty jim říkáš ger.
Ochutnali jsme Tvůj kumys, i když ty mu říkáš airag.
Zkoušeli jsme mluvit s tvým lidem, i když to málokdy šlo.
Jezdili jsme na Tvých koních, i když nás bolel zadek.
Víme, že jsi obrovské, i když tě prašné cesty ještě zvětšují.

Děkujeme, že jsi nás nechalo navštívit lesy, hory, stepi a pouště.
Děkujeme, že jsi nás po návštěvě zase nechalo odjet.
Je tolik Tvých tajemství, která sis nechalo,
a tolik lidí, se kterými jsme se nedokázali domluvit.
A je tolik Tebe, co jsme nestačili vidět.

Budeme vzpomínat na Tvého Ganbata.
Objeví se nám v srdci vždy, když někdo řekne: "Mongol".
Budeme vzpomínat na Tvojí trávu, stromy, řeky, písek a hory.
Na Tvoje koně, krávy, jaky, ovce, kozy, orly, veverky a sviště.
Objeví se v naší paměti vždy, když někdo řekne: "Mongolsko".

Děkujeme Ti, ty tolik jiná země…
Za noci, kdy hvězdy OPRAVDU svítí,
Za louky, které OPRAVDU voní.

Za prostor, který je OPRAVDU obrovský a OPRAVDU volný.

http://yakovo.blog.cz

Žádné komentáře:

Okomentovat