Jablko z ráje aneb Kdo to sežral? - napsala Diana Míčková

Kdysi dávno, když svět byl ještě placatý a starý sotva sedm dní, si uprostřed rajské zahrady na jedné jabloni spokojeně žili had a červ. Had byl velký a starší než celý Eden, a tak z něj ostatní obyvatelé zahrady měli velký respekt a skláněli se před jeho moudrostí. Nicméně had byl také starý pokušitel a rád si z ostatních tropil legraci a zkoušel, co vydrží.
Malý červ, který s ním bydlel na jednom stromě, svého většího kolegu velice obdivoval, přál si být také tak chytrý a udělat něco významného, přestože byl tak maličký.

Jednoho dne se červ povaloval v koruně stromu a uslyšel, jak dole mluví Bůh k člověku. Důrazně jej napomínal: „Smíte jíst ze všech stromů v zahradě, ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez, neboť v den, kdy z něho pojíš, zemřeš.“  
Červ zbystřil. Když se pozorně zadíval dolů, zjistil, že Bůh ukazuje přesně na ten strom, kde spolu s hadem bydleli a na jehož právě dozrávající plody se mu již nějakou chvíli sbíhaly sliny.
Nešlo mu to z hlavy, a tak když se Bůh vzdálil, šel se zeptat moudrého hada, jak se to má s oním ovocem poznání. Had zakmital jazykem ze strany na stranu a řekl: „Nessssmyssssl, to on nás Bůh jen tak zzzkouší. Kdo ssssní jablko z našeho ssstromu, bude moudrý jako on. Sssssám jsem to od něj ssslyšel.“
Červovi ta myšlenka nedala spát. Když se díval na velká šťavnatá jablka na jejich stromě, sbíhaly se mu sliny, a co mu paměť sloužila, starý had měl vždycky pravdu.
V noci se červ pomalu a nenápadně připlazil k jednomu jablku. Rozhlížel se, zdali se někdo nedívá, zdali ho Bůh nepřistihne při činu, ale nic se nestalo.
Zavrtal se tedy do jablka a začal si na něm pochutnávat. Vědění, kterého se mu dostalo, jej tak ohromilo, že vedle nakousaného jablka usnul a pomyslel si, že ráno to dojí a všecko si promyslí.
Druhý den přišla ke stromu poznání Eva a měla chuť na červené jablko, pamatovala si ale boží zákaz. Tu se připlazil had a začal jí vše vysvětlovat, podobně jako předtím červovi.
Netrvalo dlouho a Eva se do jablka zakousla. Bylo už trochu prožrané, ale nic tak podivuhodného nikdy nejedla. Rozdělila se i s Adamem.
A Bůh seděl s hadem na stromě a smál se. Věděl, že s tím jablkem to trochu přehnal, ale nakonec to dobře zařídil – nějaké poznání se sice dostalo k lidem, ale velká část padla za oběť červům.


 Poučení: Myslíš-li si, že se staneš bohem, dej si pozor, abys nebyl jenom červem.

Žádné komentáře:

Okomentovat