21. března 2017

O princezně Sutnarce - napsal Honza Šprýmař

To bylo tenkrát za dávných a dávných časů, kdy se v daleké zemi Kredencii objevil strašný drakodlak, a ten začal požírat všechnu úrodu na polích. Jakmile někde objevil pšeničné nebo kukuřičné pole, hned všechnu úrodu sežral nebo rovnou spálil na popel. Starý král Kredenc, panovník té daleké země, z toho onemocněl divnou zvláštní nemocí, a tak byl povolán na trůn jeho syn princ Kazněj, aby se chopil vlády a nastolil pořádek. Kazněj poděkoval a slíbil, že zařídí vše tak, aby se země konečně vymanila z těch strašných událostí.

Na cestu si vzal královský meč Hrotan, vsedl na bujného koně Rychlíka a rozjel se k vzdáleným horám, kde byly hluboké rokliny a kde přebýval strašný drakodlak.
Zprvu jel zemí rovnou jako stůl, a všude kam přijel byla země zpustošená a spálená. Konečně dorazil do krajiny vysokých skal a hlubokých roklin, a v jedné z nich našel dračí jeskyni. I zvolal princ mocným hlasem :
- Hola, draku, vyjdi ven na světlo ať změříme síly ! Chvíli se nedělo nic, a potom z jeskyně vylezl docela malý obyčejný tvoreček, jakýsi zrzavý kocourek nebo co to bylo. Držel hlavu při zemi, díval se nahoru na prince a žalostně mňoukal.
- Cože, to jsi ty ten strašný drakodlak, co hubí celou zem ? divil se princ Kazněj.
- Ach ouvej, ano princi, jsem to já, nešťastný zbědovaný tvor, který dříve žil docela slušně a spořádaně. Ale jednou jsem se v Plzni napil piva, a od té doby se vždycky v noci změním na jakéhosi divného tvora, naroste mi strašná zubatá vlčí hlava, prodlouží se mi tlapky, naroste mi dračí bodlinatý ocas a popadne mě taková neovladatelná touha běžet nocí a všechno pálit a ničit. A potom je mi celý den moc a moc špatně a nemůžu se hýbat a tak jenom ležím tady v jeskyni a čekám, až se zase přeměním do té strašné dračí podoby. A tak tě prosím, princi, setni mi hlavu, ať se konečně skončí moje trápení.
Tak mluvil ten zrzavý kocourek a princi ho bylo líto a nechtěl zabíjet tak malé zvířátko. Ale přiblížil se večer a najednou se ten maličký tvoreček začal proměňovat, hlava se mu protáhla, tlama se mu otevřela a ukázaly se strašné vlčí zuby.
A tehdy princ máchl mečem a setnul nebohému stvoření hlavu. A v tom dračí krunýř pukl a z něj vyšla krásná dívka. Podívala se princi do očí. - Kdo jsi, krásná panno, optal se princ. - Já jsem princezna Sutnarka, odvětilo to spanilé stvoření. - Jsem tvoje nevěsta a založím s tebou nový nádherný palác pro všechny chudé umělce. A tak se i stalo

Žádné komentáře:

Okomentovat