Trošku mrtvej pavouček - napsala Dana Emingerová


Proč jsi šlápl na toho pavoučka?! Nic ti neudělal. Podívej, zabil jsi ho.
Ale jenom trošku.
Žádný trošku. Je úplně mrtvej.
Tak já mu to pofoukám.
To nepomůže.
A bolí ho to?
Už ne.
Já kdybych umřel, tak bych strašně brečel.
Radši dám na tebe pozor, abys neumřel.
To opravdu nebolí, když se umře?
Třeba našeho Alíka, když ho přejelo auto, tak ho to nejdřív moc a moc bolelo.
A toho ptáčka, co vypadl z hnízda?
Asi taky.
A dinosaury?
Vymřeli už dávno.
Měli rakovinu jako jedna paní v televizi?
Ne. Prostě vymřeli.
Všichni?
Všichni.

A nezůstal ani jeden?
Ne.
Ani nějaké jedno malé mláďátko?
Ne. Všichni vyhynuli.
A lidi taky vyhynou?
To snad zatím ne.
Takže neumřeme?
Každej jednou umře.
Ty taky ty umřeš?
No… víš, zlatíčko, až budu stará… Podívej, třeba tvoje babička...
Ale babička byla stará. Proto je to babička a žádná moje maminka.
Je to ale moje maminka.
Tvoje maminka? Jak může bejt babička maminka, když je stará?!
Dřív byla mladá.
Ty nikdy neumřeš! Nechci, abys umřela.
Poslouchej, můžeš věřit, že ti, co umřou, se spolu setkají v nebi.
Jupí!!! A budeš tam i ty a táta?
Hlavně už nebreč!
A bude tam taky náš Alík, co ho přejelo auto?
To víš, že jo.
A ten mrtvej ptáček, jak vypadl z hnízda?
Určitě taky.
A ten rozšlápnutej pavouček?
No jo...
Co ta paní z televize s rakovinou?
Ježišmarja!
A budou v nebi i dinosauři?
Prosím tě, dej už pokoj!
Jak se tam všichni vejdem?

Žádné komentáře:

Okomentovat