18. června 2015

Noční výjezd - napsal David Polášek



Kolikáté je to patro?
Třetí a jak vidím, tak bez výtahu.
No potěž, snad si dojde dolů.
Uvidíme.
- po chvilce -
Tady to je. Jsou tu nedovřené dveře. Pomož mě, nejdou otevřít.
Jasně.
A sakra, on leží hned za dveřmi. Potáhnem ho za nohy do předsíně, abychom měli více místa. Tak to asi stačí.
Začni masírovat, já vytáhnu ambuvak, prodýchnu ho a napojím elektrody.
Jasně.
Počkej, zkontroluji rytmus. Má tam fibrilaci. Nabíjím na 200 Joulů, pozor, ruce pryč. Výboj. Teď můžeš zase masírovat, já volám dispečink a doktora.
- po chvilce -
Co říkali? Za jak dlouho dorazí?
Všichni jsou venku, nebude to hned. Počkej, podívám se na monitor. Je to špatný, je tam lajna. Tak zase masíruj, já jdu intubovat.
- po chvilce -
Super, je to tam. Teď se vystřídáme. Zajdi do auta pro kyslík a ventilátor. Uvolníme si ruce.
- po chvilce -
Už to nesu.
Dobře, masíruj zase ty, já ho napojím na ventilátor. Tak a je to. Počkej, podívám se zase na monitor. Hm, pořád lajna. Pokračuj, já zajistím žílu a dám mu fyziolog.
- po chvilce -
Tak hotovo už to kape. Dám teď miligram adrenalinu.
Kde je sakra ten doktor? Už je to snad hodinu, co jsi volal. Co monitor? Mám pokračovat?
Je to jen 20 minut. Počkej, hm, pořád lajna. Tak pokračuj, dávám další adrenalin.
- po chvilce -
Kluci kde jste?
Tady v předsíni.
Ahoj.
Ahoj.
Jak to vypadá?
Dali jsme dvě dávky adrenalinu a na monitoru pořád lajna.
Jak dlouho už masírujete?
Tak půl hodiny.
Dobrá, tak už toho můžete nechat. Je tady ještě někdo?
Ne. Bylo to hlášeno jako nevolnost a když jsme dorazili, tak ležel za dveřmi.
Dobře, zbalte si věci, já jdu psát papíry. Jó, neviděli jste někde jeho doklady a pojišťovnu?
Ne, ale podívám se po bytě. Také si to potřebuji zapsat.
Dobře. Jinak, dobrá práce kluci.