Setkání s mamutem - napsal Ladislav Vais

„Je tu volno?“ Pohlédl jsem vzhůru. Až doteď jsem byl přesvědčen, že mamuti už dávno vyhynuli.
Než jsem stačil jakkoli zareagovat, značně zpocený mamut, mimochodem byla to samice, dopadl na sedadlo vedle mě. Tedy vedle jenom částečně. Obrovská masa zavalila mě a na druhé straně téměř zaplnila uličku autobusu.
Snažil jsem se nadechnout. Šlo to ztěžka. A navíc deodorant a antiperspirant byla v případě té dámy pouze cizí a sprostá slova.
Skoro jsem se musel červenat při představě, co na mě vlastně leží. Prsa měla ta osoba všude, v několika řadách pod sebou. Do erotiky to však mělo hodně daleko.

O lyži a lyži - napsal Ladislav Vais

Zamilovala se lyže do lyže. A jak tak jedou vedle sebe z kopce, tak tu jednu, tu odvážnější, napadlo obejmout tu druhou. Odkoukala to od lidí.

Lyžař se zvedá ze země a nechápe proč.

Poučení: Zkrátka když dva dělají totéž, nemusí to vždy být totéž.

Tenkrát poprvé na Západě - napsal Ladislav Vais

Vlastně neumím říct, který ze zážitků jednoho lednového týdne byl ten největší. Možná to bylo, když
jsme projížděli hranicemi v Rozvadově. Poprvé na Západ. Měl jsem zvláštní pocit, jako bych se dopouštěl něčeho zakázaného a přísně se tvářící celník mě pošle zpátky domů. Tedy v tom lepším případě.
Také to mohla být cesta po dálnicích Německa a Francie. Byl to rozdíl oproti našim okreskám. Sice naši Karosu všichni předjížděli, ale nám to tenkrát ani nevadilo.