S panem profesorem chemie jsem se po několika letech setkala na svatbě mé spolužačky. Byl to kamarád jejího otce. Když přišel, podlomila se mi kolena, jakou jsem z něj stále ještě měla hrůzu. A to jsem už byla podruhé těhotná, svůj život jsem již měla urovnaný a šťastný.
Vzalo mi to náladu, ale nedalo se nic dělat. Snažila jsem se mu vyhýbat, ale úplně to nešlo. Když byl už trochu podnapilý, našel si mě a začal lichotit. Vůbec se mi to nelíbilo, a dokonce se mi chtělo, možná i díky mému požehnanému stavu, zvracet. Prý jsem úžasná a že mně neměl rád, protože věděl, že se v životě neztratím a že mu vadilo, že jsem ho neobdivovala jako autoritu.
To opravdu ne.
Chemii jsme měli vždy první hodinu v pondělí, a to byl vždy po flámu a jeho zkrvavený pohled ve mně žádný respekt nevzbuzoval. Opovrhovala jsem jím, nejen proto, jak se ke mně choval, ale i z důvodu jeho alkoholismu. Říkala jsem si, co ten mě bude vyprávět. Ano, bylo vidět, že je mu zle a nechtěl být na nikoho laskavý. Ba naopak. Byla jsem první, koho vždy vyvolal. Taky to podle toho dopadlo.
Když i před všemi i před manželem řekl, že mě nechal schválně propadnout, vypadalo to, že se i manžel s ním bude prát. Ale ustál to. Samozřejmě mi pan profesor dost zkomplikoval život, protože bez maturity se mi v Praze obtížně sháněla práce, která by mně alespoň trochu bavila. Nakonec mě i objímal, jaká jsem skvělá a že prý toho moc lituje. To bylo sice hezké, ale naprosto k ničemu.
Po pár letech se upil a já jsem stále ještě na živu. V mém současném věku už byl dávno v hrobě, zatím co já jsem vše dohnala a užila jsem si pěkný život a užívám si ho stále.
On nechal propadnout mě a on propadl alkoholismu. Asi to moje bylo výrazně lepší.
Když i před všemi i před manželem řekl, že mě nechal schválně propadnout, vypadalo to, že se i manžel s ním bude prát. Ale ustál to. Samozřejmě mi pan profesor dost zkomplikoval život, protože bez maturity se mi v Praze obtížně sháněla práce, která by mně alespoň trochu bavila. Nakonec mě i objímal, jaká jsem skvělá a že prý toho moc lituje. To bylo sice hezké, ale naprosto k ničemu.
Po pár letech se upil a já jsem stále ještě na živu. V mém současném věku už byl dávno v hrobě, zatím co já jsem vše dohnala a užila jsem si pěkný život a užívám si ho stále.
On nechal propadnout mě a on propadl alkoholismu. Asi to moje bylo výrazně lepší.
Zadání:
Spisovatel vrací úder: vzpomeňte si na někoho, kdo vás v životě pěkně štval, a v příběhu mu to pořádně nandejte.
Spisovatel vrací úder: vzpomeňte si na někoho, kdo vás v životě pěkně štval, a v příběhu mu to pořádně nandejte.
