 |
| 29.-31.5. 2026 |
Umíte si představit, že se díváte na program, který trvá téměř 12 hodin a nenudíte se? Midlands Air festival je letecký svátek, který překvapí dokonalou organizací, obsahem, všestranností leteckého programu i tím, jak dlouho mají jednotlivá letadla prostor předvést své umění ve vzduchu. Akce probíhá od pátku do neděle a denně dorazí kolem 30 000 diváků. To vše se daří bez sponzorů jen s podporou dobrovolníků.
Kousek do Alcestru jižně od Birminghamu stojí zámek. Okolo něj jsou všude pastviny pro ovce, nejrozšířenější domácí zvířata v Anglii. Teď na čtyři dny musely opustit své domovy, ale jejich "podpisy" jsme potkávali na každém kroku.
Letecký den mezi bobky
Původně jsme do Alcestru přicestovali, abychom si zalétali balonem během leteckého dne. Ty se u nás vždycky pořádají na letištích. Tady jsme však na žádné letiště nepřijeli. Přijeli jsme na ty pastviny s ovčími bobky.
Den před námi organizátoři rozdělili louky na plochu pro vzlety balonů a letadel. Pak postavili obrovské hlediště, zázemí pro diváky a balonáře i parkoviště pro tisíce aut.
Balonářů bylo nejvíce, asi 140. Měli jsme proto největší prostory. Spali jsme ve vlastních karavanech nebo stanech. Pro briefingy fungoval velký stan, kde jsme měli k dispozici kafe a malé občerstvení. V dalším stanu byla hospoda a místo pro plnění letových lahví plynem.
Nebe nad zámkem ožilo
Na první pohled byl program jednoduchý.
V pátek ráno odstartovaly balony. Ve 12 hodiny se vrátily, nafoukly a jako upoutané prezentovaly divákům svoje sponzory. Nechyběla ani přehlídka balonových modelů.
Odpoledne před čtvrtou začaly rachotit motory letadel. V patnáctiminutových ukázkách jsme postupně sledovali průřez letectvím od první války až po současnost. Letadla jako Swordfish, Catalina, Spitfire, Mustang, B27, MIG 15, Extra a další doslova brala dech. Nad našimi hlavami probíhaly souboje modelů letadel. V jedenáct večer byl úplnou tečkou ohňostroj z letadel, který vyvrcholil nočním nafouknutím balonů a jejich svícení podle choreografie na hudbu.
V soboru famózní program pokračoval. Nejvíc se mi líbilo odpolední vystoupení týmu Red Arrows. Sledoval jsem s otevřenou pusou dokonalý balet bojových letadel. Ukázka rychlosti, manévrovatelnosti a přesnosti.
Co mně opravdu překvapovalo, bylo naprosto přesné dodržení příletů a odletů letadel, která přilétala ze svých domovských letišť, mnohdy stovky kilometrů vzdálených. Přitom nebylo vidět, že by vyčkávala v nějakém blízkém vyčkávacím prostoru.
Úplnou zvláštností pro mě bylo sobotní večerní vystoupení dvou motorizovaných kluzáků s ohňostrojem, které přiletěly deset minut po západu slunce. Od konců křídel jim pršela pyrotechnika a několikrát odpálily z křídel světlice. Odlétali prakticky za tmy.
Balonářský rej
Sjelo se 142 balonů z Británie a Evropy. Měly jsme k dispozici celkem 6 letů, provedli jsme 4.
Úplnou zvláštností pro mě bylo sobotní večerní vystoupení dvou motorizovaných kluzáků s ohňostrojem, které přiletěly deset minut po západu slunce. Od konců křídel jim pršela pyrotechnika a několikrát odpálily z křídel světlice. Odlétali prakticky za tmy.
Balonářský rej
Sjelo se 142 balonů z Británie a Evropy. Měly jsme k dispozici celkem 6 letů, provedli jsme 4.
Vítr vál mírný a my si jej mohli do sytosti užít. Jednou se mi povedlo odletět asi dva kilometry na jih, vrátit se a letět stejně daleko na sever od základny a opět se vrátit zpět na místo startu. Není to obvyklé, ale šlo to. Ušetřil jsem si složité dojednávání s majitelem pozemku, kterým je Anglie pověstná. Jednou jsme po dohodě s majitelem pozemku dokonce přispěli na opravu místního kostela.
Balony byly standardní i tvarové. Nejzajímavější tvary byl klaun a lokomotiva Orient expresu.
Po létání jsme si mohli popovídat v hospůdce ve stanu, kam se nás vešlo hodně. Brzy se rozkřiklo, že náš klub pořádá nejmenší soutěž nejmenších balonů, Lety v Letech. Dostal jsem mnoho dotazů, takže se těšíme na další účastníky soutěže.
Třicet tisíc lidí a žádné fronty
Říci dokonalá organizace není úplně výstižné. To jak byla plocha rozdělena jsem naznačil.
Balony byly standardní i tvarové. Nejzajímavější tvary byl klaun a lokomotiva Orient expresu.
Po létání jsme si mohli popovídat v hospůdce ve stanu, kam se nás vešlo hodně. Brzy se rozkřiklo, že náš klub pořádá nejmenší soutěž nejmenších balonů, Lety v Letech. Dostal jsem mnoho dotazů, takže se těšíme na další účastníky soutěže.
Třicet tisíc lidí a žádné fronty
Říci dokonalá organizace není úplně výstižné. To jak byla plocha rozdělena jsem naznačil.
Já bydlím u Letiště Bubovice. Takhle velká byla plocha pro diváky, prostor pro vzlet balonů byl 2 x větší. Celkem zde bylo 5 oddělených sektorů. Vstup do nich organizovali dobrovolníci všech ras tak skvěle, že nikde nebyly žádné zácpy a doprava plynule tekla všemi směry na cestách úzkých tak pro jedno auto. Teď si představte, že se v jednu chvíli přemisťuje asi 140 aut s balony, mezi cca 10 000 auty diváků.
Záchody. Určitě znáte mobilní TOI-TOIky. Tak taky víte, jak vypadají po 2 hodinách provozu. Tady bylo asi 500 těchto toalet a neřešili pány a dámy. Byly téměř všude po skupinkách 10 - 30. U každé skupinky byl pořadatel a doporučil vám, kde je volno, aby se netvořili fronty a některá nebyla používána. Navíc kontrolovali stav a pokud něco chybělo nebo naopak něčeho byl příliš, zjednali nápravu. Takže i po skončení programu, vypadaly toalety jak na začátku. Stejné to bylo na ploše. Procházeli ji party „čističů", kteří sbírali to, co lidé pohodili. Navíc ten pořádek a touha po něm vám bránila něco odhodit na zem, když v ohledu byl kontejner na odpadky. Pro mně zázrak.
Protože přijely celé rodiny, byly zde dětské koutky s personálem. Takže jste mohli zanechat ratolest a nerušeně sledovat strhující program. Byly zde samozřejmě VIP tribuny a prostory pro fotografy.
Další věc, která mně dostala byla dostupnost informací. Každý pořadatel měl vysílačku a mohl zavolat někomu chytrému, který věděl všechno. A tak jsem se pravidelně ptal. Kolik je platících diváků, kolik VIP, mimochodem byl jsem jeden ze 174 pilotů. A tak jsem jednou musel položit kontrolní otázku: „Jde zde nějaký pilot z Čech?" Chvíle ticha a pak se z vysílačku ozvalo moje jméno. Vyslovené po Anglicku, ale věděli i to.
Zkrátka a dobře, vše plynulo v klidu, dokonale a přesně. To jsem musel obdivovat. Tím nechci říci, že my jsme zmatkáři, to ne. U nás je na akcích taky pořádek, ale tohle nemělo chybu.
Proměněný sen
Záchody. Určitě znáte mobilní TOI-TOIky. Tak taky víte, jak vypadají po 2 hodinách provozu. Tady bylo asi 500 těchto toalet a neřešili pány a dámy. Byly téměř všude po skupinkách 10 - 30. U každé skupinky byl pořadatel a doporučil vám, kde je volno, aby se netvořili fronty a některá nebyla používána. Navíc kontrolovali stav a pokud něco chybělo nebo naopak něčeho byl příliš, zjednali nápravu. Takže i po skončení programu, vypadaly toalety jak na začátku. Stejné to bylo na ploše. Procházeli ji party „čističů", kteří sbírali to, co lidé pohodili. Navíc ten pořádek a touha po něm vám bránila něco odhodit na zem, když v ohledu byl kontejner na odpadky. Pro mně zázrak.
Protože přijely celé rodiny, byly zde dětské koutky s personálem. Takže jste mohli zanechat ratolest a nerušeně sledovat strhující program. Byly zde samozřejmě VIP tribuny a prostory pro fotografy.
Další věc, která mně dostala byla dostupnost informací. Každý pořadatel měl vysílačku a mohl zavolat někomu chytrému, který věděl všechno. A tak jsem se pravidelně ptal. Kolik je platících diváků, kolik VIP, mimochodem byl jsem jeden ze 174 pilotů. A tak jsem jednou musel položit kontrolní otázku: „Jde zde nějaký pilot z Čech?" Chvíle ticha a pak se z vysílačku ozvalo moje jméno. Vyslovené po Anglicku, ale věděli i to.
Zkrátka a dobře, vše plynulo v klidu, dokonale a přesně. To jsem musel obdivovat. Tím nechci říci, že my jsme zmatkáři, to ne. U nás je na akcích taky pořádek, ale tohle nemělo chybu.
Proměněný sen
Vyrazili jsme si jen tak zalétat s balonem do Anglie. Měli jsme představu, na co se podívat mezi ranním a odpoledním létáním. Netušili jsme, že se ocitneme uprostřed dějin letectví ve zkratce a ještě budeme toho součástí. Uvidím letadla, o kterých jsem jen četl nebo je viděl je filmech, letět kousek od sebe. Kdyby některá z nich přijela na letecký den k nám, byla by to událost sama o sobě. Jak to zdejší lidi dělají, nevím. Nikdy jsem nic takového nezažil.
 |
| Všichni jsme se sjeli během čtvrtka a pátku a radovali se celý víkend z dobrého počasí pro létání. |
Verze 2:
Midlands Air festival je obdivuhodný letecký svátek, který překvapí dokonalou organizací, obsahem a všestranností leteckého programu, délkou vystoupení jednotlivých letadel i množstvím diváků. Umíte si představit, že se díváte na program, který trvá téměř 12 hodin a nenudíte se? To trvá 3 dny po sobě a na každý den přijde asi 30 000 diváků. To vše se daří bez sponzorů s podporou dobrovolníků.
Původní verze:
MidlandMidlands Air festival je obdivuhodný letecký svátek, který překvapí dokonalou organizací, obsahem a všestranností leteckého programu, délkou vystoupení jednotlivých letadel i množstvím diváků. Umíte si představit, že se díváte na program, který trvá téměř 12 hodin a nenudíte se? To trvá 3 dny po sobě a na každý den přijde asi 30 000 diváků. To vše se daří bez sponzorů s podporou dobrovolníků.
Původní verze:
Britská dokonalost
Vyrazili jsme si jen tak, zalítat si s balonem do Anglie na 29. ročník Midlands Air Festival. Vědělí jsme, že balonů bude hodně a že budou lítat taky letadla. Poslali nám itinerář k balonování, sem můžete, sem ne, kde je vzletová dráha a pod. Ovšem co nás čeká, jsme netušili. Letecký svátek, kam každý den přijelo asi 30 000 lidí. Celé rodiny a moc je to bavilo. Nás samozřejmě taky.
Okolo zámku poblíž Alcestru jsou normálně pastviny pro nejrozšířenější domácí zvířátka v Anglii - ovce. Ta nám na 4 dny uvolnila svůj domov, ale jejich podpis jsme nacházeli na každém kroku. Ony jsou zde doma a my to museli respektovali. Než jsme dorazili my, obrovská armáda dobrovolníků vykolíkovala prostor, kde se usídlíly stany a karavany diváků, balonářů, parkoviště pro jednodenní diváky a vozíky s balóny, místo pro plnění lahví balónů plynem, stan pro briefingy balonářů, jejich mobilní restauraci, hospodu, obrovské hlediště, stojánku letadel, přistávací dráhu a plochu pro vzlet balonů. Zmíněný zámek stál uprostřed toho všeho dění. Ve čtvrtek a pátek vše začalo ožívat. První vzlétly samozřejmě balony, které se odpoledne ukázaly znovu. Byly to místní reklamní balóny, pak modely balonů a od 15:30 hodin rachotila letadla s nejrůznějšími rodokmeny.
Mezi 7. a 8. opět startovaly balony. Pak pokračovala letecká vystoupení a nakonec, když byla úplnâ tma, zazářily balony do tmy podle rytmu hudby. Bylo 11 hodin a čas jít domů.
Mně osobně nejvíc potěšila Catalina, Spitfire, Mustang a létající pevnost B27. Co mně překvapilo nejvíc byla dokonalá ukázka MIG15 vlastněného a pilotovaného Brity, téměř noční akrobabacie dvou motorizovaných kluzáků s pyrotechnickými efekty ( přiletěly 15 min po západu slunce a téměř za tmy se vracely na svoje letiště) a dokonalá souhra letadel startujících ze svých letišť s programem. Ten tak dokonale dodržován + to, že každý měl na svou ukázku 15 min a plně ji využil. Jsem přesvědčen, že britské hodinky šlapou přesněji než švýcarské. Jak při tak velkém pohybu aut, lidí, odpadků a množství požadavků udržet pořádek, čistotu a informovanost je obdivohodné. Diváckou plochou průběžně procházelo bezpočet "čističů ", kteří sbírali odhozené odpadky, aby je odklidili. U záchodů, kterých bylo aspoň 500 byly další lidé, kteří vás upozornili, že tam a tam je volno, aby se netvořily fronty a kontrolovali stav toalet, dostatek papíru a pokud bylo nutné, zajistili nápravu. Stejný klid vládl na cestách, které byly anglicky úzké, tak sotva na jedno auto. A když jste nevěděli, zeptali jste se kohokoli. Každý měl vysílačku a tou zavolal někoho, kdo věděl vše a on odpověděl. Zeptal jsem se, jestli dorazil někdo z Čech. One moment, please a za chvíli jsem slyšel svoje jméno. Trochu to zkomolili, to je jasný, ale bylo zač poděkovat.
Co mi udělalo obrovskou radost, bylo vystoupení týmu Red arrows. Není to jen dokonalá souhra pilotů, rychlost a manévry bojových letadel, ale balet na obloze s grácií a perfkcionalismem. Byl jsem ohromen a hrozně rád, že jsem se toho dožil.
My jsme si festivalu užili nejen jako balonáři a turisti, ale i po společenské stránce. Když obloha zmlkla, balony měly plné lahve, bylo o čem si povídat v balonářské hodpůdce. Brzy se rozneslo, že pořádáme nejmenší soutěž nejmenších balonů Lety v Letech a piloti projevili neskrývaný zájem. Navíc jsme jako Češi působili trochu exoticky. Což jsme podpořili slušnou výdrží.
Jsem hrdý na to, že jsem byl jeden ze 174 pilotů Midlands Air Festivalu a mohl se toho všeho aktivně účastnit.
Vyrazili jsme si jen tak, zalítat si s balonem do Anglie na 29. ročník Midlands Air Festival. Vědělí jsme, že balonů bude hodně a že budou lítat taky letadla. Poslali nám itinerář k balonování, sem můžete, sem ne, kde je vzletová dráha a pod. Ovšem co nás čeká, jsme netušili. Letecký svátek, kam každý den přijelo asi 30 000 lidí. Celé rodiny a moc je to bavilo. Nás samozřejmě taky.
Okolo zámku poblíž Alcestru jsou normálně pastviny pro nejrozšířenější domácí zvířátka v Anglii - ovce. Ta nám na 4 dny uvolnila svůj domov, ale jejich podpis jsme nacházeli na každém kroku. Ony jsou zde doma a my to museli respektovali. Než jsme dorazili my, obrovská armáda dobrovolníků vykolíkovala prostor, kde se usídlíly stany a karavany diváků, balonářů, parkoviště pro jednodenní diváky a vozíky s balóny, místo pro plnění lahví balónů plynem, stan pro briefingy balonářů, jejich mobilní restauraci, hospodu, obrovské hlediště, stojánku letadel, přistávací dráhu a plochu pro vzlet balonů. Zmíněný zámek stál uprostřed toho všeho dění. Ve čtvrtek a pátek vše začalo ožívat. První vzlétly samozřejmě balony, které se odpoledne ukázaly znovu. Byly to místní reklamní balóny, pak modely balonů a od 15:30 hodin rachotila letadla s nejrůznějšími rodokmeny.
Mezi 7. a 8. opět startovaly balony. Pak pokračovala letecká vystoupení a nakonec, když byla úplnâ tma, zazářily balony do tmy podle rytmu hudby. Bylo 11 hodin a čas jít domů.
Mně osobně nejvíc potěšila Catalina, Spitfire, Mustang a létající pevnost B27. Co mně překvapilo nejvíc byla dokonalá ukázka MIG15 vlastněného a pilotovaného Brity, téměř noční akrobabacie dvou motorizovaných kluzáků s pyrotechnickými efekty ( přiletěly 15 min po západu slunce a téměř za tmy se vracely na svoje letiště) a dokonalá souhra letadel startujících ze svých letišť s programem. Ten tak dokonale dodržován + to, že každý měl na svou ukázku 15 min a plně ji využil. Jsem přesvědčen, že britské hodinky šlapou přesněji než švýcarské. Jak při tak velkém pohybu aut, lidí, odpadků a množství požadavků udržet pořádek, čistotu a informovanost je obdivohodné. Diváckou plochou průběžně procházelo bezpočet "čističů ", kteří sbírali odhozené odpadky, aby je odklidili. U záchodů, kterých bylo aspoň 500 byly další lidé, kteří vás upozornili, že tam a tam je volno, aby se netvořily fronty a kontrolovali stav toalet, dostatek papíru a pokud bylo nutné, zajistili nápravu. Stejný klid vládl na cestách, které byly anglicky úzké, tak sotva na jedno auto. A když jste nevěděli, zeptali jste se kohokoli. Každý měl vysílačku a tou zavolal někoho, kdo věděl vše a on odpověděl. Zeptal jsem se, jestli dorazil někdo z Čech. One moment, please a za chvíli jsem slyšel svoje jméno. Trochu to zkomolili, to je jasný, ale bylo zač poděkovat.
Co mi udělalo obrovskou radost, bylo vystoupení týmu Red arrows. Není to jen dokonalá souhra pilotů, rychlost a manévry bojových letadel, ale balet na obloze s grácií a perfkcionalismem. Byl jsem ohromen a hrozně rád, že jsem se toho dožil.
My jsme si festivalu užili nejen jako balonáři a turisti, ale i po společenské stránce. Když obloha zmlkla, balony měly plné lahve, bylo o čem si povídat v balonářské hodpůdce. Brzy se rozneslo, že pořádáme nejmenší soutěž nejmenších balonů Lety v Letech a piloti projevili neskrývaný zájem. Navíc jsme jako Češi působili trochu exoticky. Což jsme podpořili slušnou výdrží.
Jsem hrdý na to, že jsem byl jeden ze 174 pilotů Midlands Air Festivalu a mohl se toho všeho aktivně účastnit.
