Referát: Retrospektivní vyprávění - připravila Dagmar Kokešová

Budování příběhu od konce je metoda, nazývaná také retrospektivní vyprávění. Umožňuje zdůraznit osudovost a nevyhnutelnost událostí, které vedly k danému finále. Začátek příběhu je tak vlastně jakousi syntézou, shrnutím toho, co se stalo, a čtenář se postupně dozvídá o příčinách a souvislostech. Příkladem je třeba film Americká krása, kde se na začátku dozvíme přímo od hlavního hrdiny, že on "za rok touhle dobou už bude mrtev". A celý příběh pak směřuje k tomuto okamžiku. Také Arnošt Lustig často tento postup využíval v románech a povídkách, které se odehrávají v tragických, dramatických situacích. Například ve sbírce Démanty noci začíná v povídce Dítě příběh smrtí dítěte a postupně se dozvídáme, jak se k tomu tragickému konci došlo. Podobně v románu Dita Saxová se čtenář seznámí s koncem hlavní hrdinky a pak se dozvídá o jejím osudu v koncentračním táboře. Lustigova technika budování příběhu od konce je ukázkou jeho mistrovství ve vyprávění a jeho schopnosti vyvolat u čtenáře silné emoce a zamyšlení.

Jak to retrespektivní vyprávění funguje:

Začátek od konce:
Místo chronologického vyprávění se začíná od závěrečné scény, která je divákovi nebo čtenáři nejdříve odhalena.

Postupné odhalování:
Následně se odkrývají události, které vedly k tomuto konci, a to zpětně.

Zdůraznění osudovosti:
Tato technika umocňuje pocit, že události jsou nevyhnutelné a postavy se jim nemohou vyhnout.

Napětí a zvědavost:
I když je konec znám, čtenář je zvědavý, jak k němu došlo a co se stalo v mezidobí.

Psychologický efekt:
Může to vést k hlubšímu pochopení motivací postav a důsledků jejich jednání.


Proč to funguje:

Emocionální dopad:
Tato metoda dokáže silně emocionálně zasáhnout čtenáře, protože si uvědomuje nevyhnutelnost událostí.

Hlubší pochopení:
Čtenář se lépe vcítí do postav a jejich situace, protože zná konečný výsledek jejich snažení.

Originální narativ:
Je to neotřelý způsob vyprávění, který dodává příběhu hloubku a zajímavost.