Je to způsob, jakým příběh roste, vrcholí a uzavírá se. Často se znázorňuje jako křivka nebo oblouk – od klidného začátku, přes konflikty a vrcholné momenty až po rozuzlení.
Úplně prvním „vynálezcem“ literárního oblouku byl už Aristotelés ve 4. století př. n. l. Ve své Poetice popsal třífázovou strukturu tragédie: začátek, prostředek a konec – čili základní kostru příběhu, jak ji známe dodnes.
V moderní době se struktura příběhu dál rozpracovala, nejznámější verzi znázornil Gustav Freytag, německý dramatik a teoretik z 19. století. Vytvořil tzv. Freytagovu pyramidu, která odpovídá pěti fázím příběhu.
2. Stoupající akce (kolize a krize)
Akt II – III (začátek)
Romeo a Julie se tajně vezmou, oddá je bratr Vavřinec.
Tybalt vyzve Romea na souboj, Romeo odmítá (kvůli sňatku s Julií je teď Tybalt jeho příbuzný).
Mercuzio bojuje místo Romea a je Tybaltem zabit.
Romeo v hněvu zabije Tybalta → dramatický zlom.
🡒 Konflikty se vyhrocují, přichází první vážné důsledky – Romeo je vyhoštěn z Verony.
3. Vrchol (krize a peripetie)
Akt III (konec) – IV
Romeo a Julie stráví jednu společnou noc jako manželé.
Julie je nucena, aby se provdala za Parida.
Bratr Vavřinec navrhne riskantní plán: Julie vypije elixír, který ji uspí, a vypadá jako mrtvá.
Romeo má být mezitím informován a po jejím „probuzení“ ji odvést.
🡒 Osudový plán, ve kterém hraje klíčovou roli neinformovanost a špatná komunikace – tragická ironie.
4. Klesající akce (katastrofa se blíží)
Akt V
Romeo se o Julii domnívá, že je mrtvá – zpráva od bratra Vavřince k němu nedorazí.
Vrací se do Verony, navštíví hrobku, zabije Parida a vypije jed.
🡒 Napětí vrcholí, publikum už tuší tragický závěr, ale pořád doufá.
5. Katastrofa (tragický závěr)
Akt V (závěr)
Julie se probudí, najde mrtvého Romea, probodne se jeho dýkou.
Smrt obou milenců konečně otřese znesvářenými rody a vede ke smíření.
🡒 Tragická katarze – smrt hlavních postav přináší očištění a morální ponaučení.
Úplně prvním „vynálezcem“ literárního oblouku byl už Aristotelés ve 4. století př. n. l. Ve své Poetice popsal třífázovou strukturu tragédie: začátek, prostředek a konec – čili základní kostru příběhu, jak ji známe dodnes.
V moderní době se struktura příběhu dál rozpracovala, nejznámější verzi znázornil Gustav Freytag, německý dramatik a teoretik z 19. století. Vytvořil tzv. Freytagovu pyramidu, která odpovídá pěti fázím příběhu.
Klasické drama 19. století pak má šest částí:
Příklad na Shakespearově Romeovi a Julii:
1. Expozice (úvod)
Akt I
Seznámení s prostředím – Verona, dvě znepřátelené rodiny: Montekové a Kapuleti.
Představení hlavních postav: Romeo, Julie, Tybalt, Mercuzio, Benvolio, chůva, rodiče.
Kapulet pořádá ples, kde se Romeo a Julie poprvé setkají a okamžitě do sebe zamilují – osudové setkání.
🡒 Základní konflikty: Rodinná nenávist, zakázaná láska.
Expozice (úvod): Seznámíme se s hlavními postavami, prostředím a výchozí situací.
Kolize (zauzlení): Objevují se první problémy, napětí roste, děj se zahušťuje.
Krize (vrchol): Klíčový moment příběhu, vyvrchlení rozporu, kdy dojde k zásadní konfrontaci.
Kolize (zauzlení): Objevují se první problémy, napětí roste, děj se zahušťuje.
Krize (vrchol): Klíčový moment příběhu, vyvrchlení rozporu, kdy dojde k zásadní konfrontaci.
Peripetie (zvrat): Neočekávaná změna
Katastrofa (konečný obrat v ději): Důsledky vrcholu, napětí pomalu opadá.
Katarze (rozuzlení): Příběh se uzavírá, postavy dojdou k nějakému závěru nebo proměně.
Katastrofa (konečný obrat v ději): Důsledky vrcholu, napětí pomalu opadá.
Katarze (rozuzlení): Příběh se uzavírá, postavy dojdou k nějakému závěru nebo proměně.
1. Expozice (úvod)
Akt I
Seznámení s prostředím – Verona, dvě znepřátelené rodiny: Montekové a Kapuleti.
Představení hlavních postav: Romeo, Julie, Tybalt, Mercuzio, Benvolio, chůva, rodiče.
Kapulet pořádá ples, kde se Romeo a Julie poprvé setkají a okamžitě do sebe zamilují – osudové setkání.
🡒 Základní konflikty: Rodinná nenávist, zakázaná láska.
2. Stoupající akce (kolize a krize)
Akt II – III (začátek)
Romeo a Julie se tajně vezmou, oddá je bratr Vavřinec.
Tybalt vyzve Romea na souboj, Romeo odmítá (kvůli sňatku s Julií je teď Tybalt jeho příbuzný).
Mercuzio bojuje místo Romea a je Tybaltem zabit.
Romeo v hněvu zabije Tybalta → dramatický zlom.
🡒 Konflikty se vyhrocují, přichází první vážné důsledky – Romeo je vyhoštěn z Verony.
3. Vrchol (krize a peripetie)
Akt III (konec) – IV
Romeo a Julie stráví jednu společnou noc jako manželé.
Julie je nucena, aby se provdala za Parida.
Bratr Vavřinec navrhne riskantní plán: Julie vypije elixír, který ji uspí, a vypadá jako mrtvá.
Romeo má být mezitím informován a po jejím „probuzení“ ji odvést.
🡒 Osudový plán, ve kterém hraje klíčovou roli neinformovanost a špatná komunikace – tragická ironie.
4. Klesající akce (katastrofa se blíží)
Akt V
Romeo se o Julii domnívá, že je mrtvá – zpráva od bratra Vavřince k němu nedorazí.
Vrací se do Verony, navštíví hrobku, zabije Parida a vypije jed.
🡒 Napětí vrcholí, publikum už tuší tragický závěr, ale pořád doufá.
5. Katastrofa (tragický závěr)
Akt V (závěr)
Julie se probudí, najde mrtvého Romea, probodne se jeho dýkou.
Smrt obou milenců konečně otřese znesvářenými rody a vede ke smíření.
🡒 Tragická katarze – smrt hlavních postav přináší očištění a morální ponaučení.
Shrnutí fází oblouku:
Expozice: Seznámení s prostředím a postavami, první setkání Romea a Julie
Expozice: Seznámení s prostředím a postavami, první setkání Romea a Julie
Stoupající akce: Tajný sňatek, smrt Mercuzia a Tybalta
Vrchol: Vyhnanství Romea, falešná smrt Julie
Klesající akce: Romeo se vrací a páchá sebevraždu
Katastrofa: Julie se zabíjí
Vrchol: Vyhnanství Romea, falešná smrt Julie
Klesající akce: Romeo se vrací a páchá sebevraždu
Katastrofa: Julie se zabíjí
Katarze: Morální ponaučení, rodiny se smiřují
