Jsem stejně starý jako tento les samotný. Kolik vyznání lásek bylo vyryto do mé kůry ani spočítat nejde. Z okraje lesa sleduji jak čas plyne, když se z malé vesnice stává velkoměsto, které bere naše území. Veverky, které bydlely v mé kůře odešly, stejně jako srnky, které jsem chránil svou korunou před deštěm. Proč by ale měly zůstat, když ta zeleň, kterou potřebují už není a klid, který les nabízel mizí. I já to teď začínám cítit, vím že se můj konec blíží, když slyším rachocení mašin blížících se ke mně.
Zadání: Popište les "očima" tvorů či rostlin, které ho obývají.
