Tajemství ve vajíčku Část I. - napsala Lucia Rimarčíková

Konečně odešla. Sice ji miluji, ale zároveň mám rád, když aspoň jednu sobotu v měsíci mám sám pro sebe. Malou si vzala na víkend tchýně, že si ji chce užít, tak jsem ji přání splnil. Konečně si mohu vychutnat fotbal od samého začátku. Hraje moje Sparta, proti Slávii. Do začátku zápasu mám ještě pět minut, tak jedu do kuchyně, odkrojím kus chleba, z lednice vyndám pivko, klobásku a křen, vše naskládám na dřevěné prkno spolu s nožem a odnesu na stolek v obýváku. Lehnu si na gauč. Nohy si dám na stůl, ať se aspoň jednou za měsíc pořádně prokrví a v klidu si poprdím. Dnes aspoň neuvidím Helenku nenápadně větrat. Myslí si, že mi to nedojde, když otevře okno do korán. Á na něco důležité jsem zapomněl. Jedu do dílny. Ze šuplíku, kde mám nářadí, úplně ze zadu vytáhnu plastové vajíčko z kinderka.
V něm mám uložené tajemství. Otevřu ho a pomalu z něho začnu vytahovat kalhotky a spolu s nimi i vzrušující vzpomínky. Jsou to červené čipkované tanga bejvalky. Ach jo .. bylo to skoro všude: na kapotě auta, v lese, na pláží, v kukuřici …. A slyším pískání, už mi to jede. Utíkám do obýváku, natáhnu kalhotky na pivo, to má pak úplně jinou chuť. Stav vzrušní se změnil na adrenalin. Koukám a hned jsme dali první gol, zařvu z plných plic. Jsou skvělý jako vždy. Nastala pauza. Tak a teď je čas na klobásku se křenem. 

Za chvilku se mi valí nudle, tečou mi slzy. Křen od maminky je ďábelský, ale aspoň mně pořádně protáhne. Šáhnu pro kapesník, vysmrkám se, poutírám oči, abych viděl, kde je chleba a pak si vychutnávám sexypivko, mezi tím zabruslím do vzpomínek, ale najednou …. pokračuje zápas, je fakt napínavý, pár krát to vypadalo nadějně,… že by něco padlo? Ale na konec je stav 1:0. Jsem spokojený. Vypnu televizi, vezmu prkno, flašku a cestou do kuchyně si zpívám „Aj tak sme stále frajery.“ Jedu do sprchy a přemýšlím: ráno vstanu dřív, poklidím, Helenku nechám po pařbě pospat. Když vstane, připravím ji vajíčka se slaninou, to miluje, jako já. No a pak … by mi mohla dát aspoň doufám, jinak se asi zblázním. 

Helenka je úžasná manželka a máma, ale buď nemůže, protože ke konci těhotenství se nesmí, pak je šestinedělí, noční nevyspání, občasné migrény a tak už ani nevím, kdy jsme to měli na posledy. Podívám se na její fotku, mávnu rukou a říkám si: kašlu na to stejně je úžasná. Osprchuji se a jdu si lehnout. Začínám usínat, ale na jednou mi proběhla myšlenka. Kalhotky. Utíkám do kuchyně, rychle je sundám z flašky, uklidím na tajné místo a cestou si nadávám, ja debil, skoro jsem na ně zapomněl. Už se mi to jednou stalo a málem mně rozvedli, naštěstí jsem to obkecal.

Postava Jakub: 45 let, 185/90 (výška/váha), sportovec, hnědé vlasy i oči, větší uši. Nejoblíbenější snídaně – míchaná vajíčka se slaninou, bojí se – výšek, co mu dělá radost – jízda na motorce.