29. května 2023

Podyjí, klenot na hranicích - napsal Martin Paruch

Národní park

Nejmenší a z Prahy nejvzdálenější. Skrytý desítky let za železnou oponou. Jeho jádrem je řeka Dyje, která tu vytvořila až 150 metrů hluboký kaňon. Unikátně zachovalé a přes 40 kilometrů dlouhé říční koryto s minimálním zásahem člověka. Jsou tu rozpadlé jezy a zříceniny starých mlýnů, ale neruší přirozený charakter údolí. Podyjí je dnes rájem pro cyklisty, milovníky vína na přilehlých vinicích i pro turisty toužících po klidných stezkách nedotčenou přírodou.
Můžete se vydat po cestách přes vřesoviště, ochutnat skleničku rýnského ryzlinku na nejznámější vinici Šobes a pak se z výšky kochat výhledy na hladinu řeky, která v okolí Nového Hrádku u Lukova teče v ostrých meandrech třemi různými směry. Anebo jen tak bez cíle bloudit v hlubokých dubových lesích, kde nebudete překvapeni, když potkáte Kelty.


Město Znojmo

Přemyslovské město. Povýšené na královské roku 1226. Jako první na jižní Moravě. S historickými kořeny, které jako u vinné révy sahají mnohem hlouběji, do doby velkomoravské.
Od poloviny 11. století představovalo opěrný bod na jižní hranici mladého přemyslovského státu. Král Přemysl Otakar II. byl po bitvě na Moravském poli pohřben v jeho minoritském klášteře. Až o 18 let později, roku 1296, byly jeho ostatky převezeny do chrámu svatého Víta v Praze.
Znojmo bylo poslední zastávkou i jedné významné dynastie. V jeho hradbách zemřel 9. prosince 1437 poslední Lucemburk, císař Zikmund.
Tady nebude nouze o památky, napadne vás. Zajdete k rotundě svaté Kateřiny, dáte si tu skleničku vína a koukáte na protější kostel svatého Mikuláše a kapli sv. Václava. Za zády máte hrad a po pravé ruce hluboké údolí s řekou, která opouští národní park a osvobozuje se ze zajetí znojemské přehrady. Uděláte si fotku, protože jen málokdy máte před sebou tak skvělou kompozici. Přemýšlíte, jestli chcete vidět unikání románské nástěnné malby v rotundě nebo raději podniknete výpravu do znojemského podzemí, které má skoro 30 kilometrů chodeb. Musíte na radniční věž, která je dominantou města a nabízí skvělý výhled na historické jádro. A nakonec vinobraní. Začnete plánovat, protože je jen jednou za rok, v září. Tehdy ožijí staré gotické domy a jejich mázhauzy. Všude je burčák, víno, občerstvení. Divadelní a hudební představení, na malých i velkých prknech. Navečer vlhká středověká dlažba, zbytky slámy pro zvířata i unavení návštěvníci. Tím vším blahosklonně projede bohatý a pestrý průvod krále Jana Lucemburského.
Ještě jedna věc, než se tam vydáte. Stále je to město na periferii českého státu. Osvobozené od železné opony, kdy ostnaté dráty vedly pár kilometrů odsud a tvořily hranici mezi Východem a Západem, ale pořád bez dopravní infrastruktury, kterou by si zasloužilo. Do Vídně je to odtud o dost jednodušší a rychlejší než do Prahy.

Loucký klášter

Když přijíždíte od Brna nebo od Vídně, nemůžete ho přehlédnout. Jeden z největších klášterů na našem území, založený Přemyslovcem Konrádem Otou roku 1190. Dominantní a imponující stavba v bezprostřední blízkosti Znojma. V běhu času byla jevištěm historie českého království a střední Evropy. Vzestupy a pády. Střídala jména panovníků, odpovědných správců, stavitelů i dobyvatelů. Temná i světlá místa. Období rozkvětu a vyplenění za husitských válek. Devastace za třicetileté války. Premonstrátské středisko vzdělanosti, ve kterém Prokop Diviš sestrojil roku 1754 první bleskosvod. Dramatickou historii kláštera ukončil svými reformami až Josef II. roku 1784. Strahovský klášter v Praze byl obdarován skvostným vybavením a podstatnou částí knižního fondu loucké knihovny.
Následoval dlouhý úpadek, provázený různými nájemníky a završený odchodem ČSL armády v roce 1993. Dnes se klášter znovu probouzí. Opravy kostela, střech a společenských prostor. 
Jeho živou vodou jste vy, víno v klášterních sklepích a cyklistika.