Strýc Jarin je v rodě Veslých jediným vojákem. Zatímco všichni ostatní si uhnali modrou knížku nebo „civilku“, on dva roky bojoval se smetákem v ruce na letišti v Bechyni a sloužil vlasti. Přesto přese všechno je strýc Jarin především umělec, malíř. Má uměleckou duši, která se neustále vznáší na terpenýnovém obláčku kdesi v přírodě mezi jihočeskými rybníky nebo na šumavskými pláněmi.
Strýc Jarin dělá výstavy. Líbí se mu, že na jeho výstavy chodí lidé. Je rád, když se návštěvníkům jeho obrazy líbí. Nejvíce rád ovšem je, když si návštěvníci, kterým se jeho obrazy líbí, jeho obrazy koupí.
Jako jediný v rodině má strýc Jarin obchodní talent, zatímco ostatní ve světě financí nesměle tápají, on se vždycky umí správě zorientovat. Strýc Jarin se velmi podobá Václavu Klausovi. Také rád poučuje ostatní a rád dělá si humory z ostatních tak lišácky, aby to ostatní nepochopili. Je povahy kritické a na všechno má názor. Pokud s ním doma teta názorově nesouzní, je smutný, a když potká někoho dalšího, ihned se s ním o svůj „jediný správný názor“ podělí.
Strýc Jarin má život na háku, před patnácti lety si pro sebe koupil novou hrobku a na rodinných oslavách se chlubí, že s ním nebudeme mít žádné starosti, neb si a svůj pohřeb našetřil sumu v hodnotě celkem zachovalé oktávie. Jeho jedinou starostí teď je, aby kolemjdoucí kuřáci neházeli před jeho domkem vyjgly na ulici. Už ho prý docela bolí záda.
