„Máš baterku? Rožni baterku,“ velel Luděk. Dan po hmatu nalezl tříčlánkovou baterku, svítící jako válečnej reflektor. Teda svítící.
„Ty vole, ta je po smrti. Buď se vysvítila v báglu, nebo zaúřadovalo vlhko, vím já?“ říká zklamaně Dan. „Kdybys neměl hosipa, a nenechal svoju doma, tak bys měl baterku taky a třeba by byla i funkční. Ale ty ve všem spolíháš na mě a pak je to v hajzlu,“ neodpustil si jedovatou slinu.
„Víš co, na mě se vykašli, jo? Teď, teď když sme v bryndě, tak si vyskakuješ. Rači sem naval zápalky. Naštěstí mám svíčku. Svíčka žádnej nevlhčenej zdroj nepotřebuje. Svíčka je zázrak a ne na hovno nefunkční baterka.“
Dan po chvilce hledání oznamuje: „Sirky mám, ale sou mokrý.“
„Vyndej chleba, mám hlad.“
„Nevyndám. Nemám ho.“
„Tys ho sežral? Půl štrycle?“
„Nesežral. Vyhodil. Napil se vody, byl jak bláto.“
„Ty, vole, teď jsi mě fakt nasral! Víš, že s hladem neusnu!“
Zadání:
Napište minutovou scénku - jen dialogy.
