Děti si hrají u starého nádraží. Najednou slyší pláč. „Mmm, mmm, mmm".
„Kdo to pláče?" říkají si. „Jdeme se podívat." Vlezou do starého depa, kde parkují vyřazené vlaky. A opět slyší: „Mmm, mmm, mmm", ale tentokrát už o trochu blíže.
Jdou dál a dál, až se před nimi objeví plačící mašinka.
„Proč pláčeš?" ptají se děti.
„Nikdo se mnou už nechce jezdit, chtějí mě dát do šrotu a udělat ze mě šroubky a matice, mmm, mmm, mmm!"
„Neboj se mašinko, to nedovolíme!"
Utíkají domů a Toník volá: „Tati, tati, pomůžeš nám opravit mašinku?"
„No, když to bude v mých silách, tak rád pomůžu."
Anička volá: „Mami, mami, našli jsme starou mašinku a potřebujeme pomoc s opravou, pomůžeš nám?"
„Tatííí, mamíí, máme mašintu, počežujeme ji opavit, půdete se na ni zíta podívat?!" Když rodiče viděli jejich nadšeného černookého Františka, neuměli říct ne.
Na druhý den se sešli tatínci i maminky s dětmi u mašinky. Toníkův táta říká: „To nebude problém. Nalijeme do mašinky olej a bude zase šlapat jako švýcarské hodinky.“
Maminky se pustí do úklidu, myjí okna, vytírají podlahy, čistí sedačky. Tatínci čistí mašinku od rzi a dávají jí nový nátěr. Boky načerveno, rámy oken a světel nažluto, modrou střechu a zelené čelo.
Konec č. 1
Mašinku se ale nepovedlo nastartovat. Už se stmívalo, všichni už byli unavení, a navíc začalo pršet. Snad se mašinka rozjede zítra, přáli si rodiče, když viděli smutné oči dětí. A najednou se zabouřilo, uhodil blesk! Koleje zajiskřily! Mašinkou projel elektrický výboj, všem ozářil tváře, zavál silný vítr, až si všichni sedli na zadek, a mašinka nastartovala.
„Děkuji vám, děti, že jste mě vysvobodily!"
Konec č. 2 (tak, jak se vypráví)
Už se setmělo a všichni se těšili, jak druhý den s mašinkou vyrazí na výlet. Ráno se celé městečko sešlo na nádraží. Mašinka přijela v plné parádě. Děti jásaly a tleskaly radostí.
„Tak hurá, nasedat a jedeme na výlet," volá mašinka. „Hu, hůůů!" zatroubí k odjezdu.
Všichni naskákali do mašinky, rodiče i děti, a mašinka je vozila po celém okolí. Do lesa a z lesa, do tunelu a z tunelu a vesele si houkala, šťastná, že může zase někomu dělat radost.
Zazvonil zvonec a pohádky je konec.
