Kdo bude šéf - napsala Marie Kuchařová

Ryby v rybníce se nemůžou dohodnout, kdo bude šéfovat, a tak uspořádají volby. Přihlásí se mladá štika: “Jsem chytrá, učím váš potěr, jsem novy náboj našeho rybníka.” Zatím nic moc sice nepředvedla, kromě slušnosti, že nesežere hned každého, ale ideální není, říkají si ryby. Další se ozval cejn: “Všichni mě znáte, braním práva ostatních, nastolím pravidla rovná všem.” Měl úctu většiny ryb a vážily si ho.  A poslední kandidát byl starý kapr, který byl v rybníce od nepaměti. 

“Tak podívejte se, jsem z vás nejstarší, mám zkušenosti, jim stejné žrádlo jako vy, piju stejnou vodu jako vy, tak nad čím váhat?”

Došlo na hlasování a starý, i když už viditelně nemocný kapr, vyhrál.
Cejn protestoval: “Ty hlasy těsně nesedí, kapre, ty jsi určitě podváděl a místo vody dával rybám vodku, abys je ovlivnil!...” Ale to bylo vše, co s tím mohl dělat. 

A starý Kapr začal všem zatápět. Prosazoval své názory, na druhé nedal, jen občas na rady sibiřského amura kývnul: “Spasiba, charašo” nebo vtíravého pangase z řeky “Chuang che”, který se tu a tam v rybníce objevil. 

A čas běžel a všem už lezl starý kapr žábrami. 

“Už jsou mi ti jeho poskoci Okouňáček a Hadář pěkně protivní,” říkají si ryby mezi sebou. 

“Kapr nad nimi drží ochrannou ruku, i když všichni víme, že žerou navíc ze společných zásob a na nás ostatní kašle”. Nakonec kapr onemocněl a řídil rybník několik měsíců přes své poskoky. 

“Cejne, ty jsi v tom zastupitelstvu pro spravedlnost, udělej s tím něco, zjisti, co se děje!” Hulákaly ryby hromadně. 

“Zkusím ho odvolat z funkce včetně těch jeho pitomců,” sliboval cejn. 

Po ujištění svých řiťolezců, že je situace zklidněna, kapr po dlouhé době vyplul. Bohužel pro něj to však bylo v době Vánoc, kdy ho chytli rybáři do sítí. 

A co z toho plyne? Že každý vykrmený kapr skončí na vánočním talíři.