Hovory s drakem - napsala Míša Štěpánka Sedláčková

Foto: Pinterest

Nevím a možná.
Prostor Nevím a Možná. 

Každý ho máme. 

Je to takový náš paralelní Vesmír, kde zkoumáme, jak být ve i s mírem sami se sebou i s naším okolím. 

Někde hluboko uvnitř nějaká naše část očekává, že v tomto prostoru na nás všechno počká. 

Na okamžik, kdy budeme vědět a z možná se stane jistě. Předpokládáme, že pak to z toho prostoru vytáhneme stejně jako ponožky ze šuplíku.
Jenže se může stát, že když otevřeme šuplík, bude prázdný. 

Někteří lidé a příležitosti prostě nečekají, až my budeme vědět, a jdou dál. 

Tvoří svůj vlastní Vesmír a stávají se součástí jiných paralelních Vesmírů, aby i oni došli ke smíru. 

Do bodu, kde v míru spočinou. 

Kde je všeho s mírou, prostě tak akorát.
A jednou možná pochopíme, že tak akorát je právě teď v každém okamžiku.

Až se tím pochopením staneme.
Právě teď.
Zmizí všechny naše paralelní Vesmíry.
A my budeme jedním.

🐉