 |
| Foto: Pinterest |
Prostor Nevím a Možná.
Každý ho máme.
Je to takový náš paralelní Vesmír, kde zkoumáme, jak být ve i s mírem sami se sebou i s naším okolím.
Někde hluboko uvnitř nějaká naše část očekává, že v tomto prostoru na nás všechno počká.
Na okamžik, kdy budeme vědět a z možná se stane jistě. Předpokládáme, že pak to z toho prostoru vytáhneme stejně jako ponožky ze šuplíku.
Jenže se může stát, že když otevřeme šuplík, bude prázdný.
Jenže se může stát, že když otevřeme šuplík, bude prázdný.
Někteří lidé a příležitosti prostě nečekají, až my budeme vědět, a jdou dál.
Tvoří svůj vlastní Vesmír a stávají se součástí jiných paralelních Vesmírů, aby i oni došli ke smíru.
Kde je všeho s mírou, prostě tak akorát.
A jednou možná pochopíme, že tak akorát je právě teď v každém okamžiku.
A jednou možná pochopíme, že tak akorát je právě teď v každém okamžiku.
Až se tím pochopením staneme.
Právě teď.
Zmizí všechny naše paralelní Vesmíry.
A my budeme jedním.
Právě teď.
Zmizí všechny naše paralelní Vesmíry.
A my budeme jedním.
🐉
