26. listopadu 2020

Bílý sex – napsala Jana Urbanová

„No konečně, už jsem si myslela, že dneska v noci nedorazíš… Mám tak ráda, když se na mě dlouze díváš a bezradně bloudíš svýma hnědýma očima po mých chladných skleněných policích.“
„No jasně, zase tu není nic pořádného k jídlu. Tedy pokud nepočítám zelenou avokádovou hmotu v misce, nízkotučný jogurt a jablko. A hele, tady se nám zatoulal zbytek turistického salámu, pojď ke mně, ty malý sirotku.“„Ten by sis měl vzít, je tady už tři dny, zítra z něj nic nebude. Konečně ses (na mě?) usmál, Jirko! Dneska vypadáš trochu unaveně. Ale stejně jsi na svých pětapadesát moc pěkný chlap.“
„A čím tu dobrotu spláchneme, moje milá? No, Magnesia to opravdu nebude, a hele - zelená tulačka z Plzně.“
„Opravdu jsi to vyslovil? MOJE MILÁ! Já se z toho snad odmrazím.“
„Aleno, chceš přinést ten nízkotučný jogurt?“
„Nic jí nenos, stejně ho nebude jíst a namaže si ho na obličej. Nekaž to a ještě nechoď. Miluji tvůj šťastný pohled, když objevíš vychlazené pivo, ty tvoje jemné ruce, které s citem vybalují uzeninu z papíru, tvé rty, když si je olízneš. Dobrou noc, MŮJ MILÝ, a těším se zase zítra.“




Žádné komentáře:

Okomentovat