24. června 2020

Rodinný příslušník - napsala Nataša Richterová

Miloš se sám sebe ptal, zda v této blbé době plné dezinfekce, roušek a zákazů styků mimo rodinných příslušníků, lze milenku považovat za rodinného příslušníka? Protože Miloš vždy nějakou milenku měl. Ať už byl ženatý, nebo rozvedený. Zkrátka, nedokázal se milenek vzdát. Nedokázal se vzdát toho zlozvyku přelétat z jedné náruče do druhé. Přitom milovat náruče obě…
„Jestliže si s někým vyměňujeme tělesné tekutiny, znamená to přece, že naše genetické informace jsou promíchané a jsme tedy jedna rodina, no ne?” přemítal Miloš a otevřel si lahváč. A milenka je někdo, s kým máme tak úzké vazby, jako s manželkou už nějaký čas nemáme. Takže, kdo je vlastně ten rodinný příslušník? Manželka nebo milenka?
V paragrafech je definice rodinného příslušníka jasně daná. Ale pro cizince platí výjimka. Rodinný příslušník je i osoba, která je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislá na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Evropské unie, nebo byla na této výživě nebo jiné nutné péči závislá bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem nebo ve státě, ve kterém měla povolen pobyt…
A Mariel cizinka je. A závislá na Milošově nutné péči také je. Kolikrát mu přece říkala, že bez něho nemůže žít...

Takže je jeho milenka rodinný příslušník? Ne, že by se s ní najednou chtěl procházet po náměstí veřejně za ruku… Ale zákaz vycházení mu přinášel spoustu času na otázky, které si dříve nekladl. Takže teď, v karanténě, kdy šťastné rodiny jsou ještě šťastnější, že spolu mohou trávit více času a ty nešťastné jsou ještě nešťastnější, že ten čas spolu trávit musí, Miloš přemýšlel, ke které skupině patří on. Vlastně ano! Bylo by moc fajn vzít Mariel na ulici za ruku a nakráčet s ní po boku do oblíbené hospůdky na náměstí mezi kamarády. Až ji zase někdy otevřou, povzdechl si a upil pivo z lahve.
Ze zadumání ho vyrušila manželka Radka.
„Jdu si zaběhat,“ oznámila mu a k culíku si přivazovala šňůrku od roušky. Přikývl, chtěl se zeptat, jestli bude potom večeřet, ale to už se za jejím vytrénovaným pozadím zabouchly dveře. V poslední době dost zhubla, všiml si.
Než zavřeli fitka, chodívala cvičit pravidelně. Takže ten dárkový poukaz od Vaška, dobrého kámoše a majitele vyhlášené posilovny, co obstaral na poslední chvíli pod stromeček, konečně přinášel ovoce. Nebo spíš odnášel. Protože před tím měla tělo jako hruška, boky a zadek přetékaly pod chudým úzkým hrudníkem…
Ale teď, po pár měsících… Nemohl přijít na to, k jaké potravině by svou ženu přirovnal, ale zdála se mu k nakousnutí! Možná by vzal do hospůdky raději Radku.

...

„Hmm, chutnáš po jahodách,“ mumlal Václav, majitel vyhlášené posilovny, když ve své kanceláři zpracovával Radčin klín. Zajela mu rukou do vlasů, trochu více si přitáhla jeho hlavu a vykřikla: „Nepřestávej!“ Vzápětí další orgasmus zalomcoval jejím tělem. Dalších spálených 300 kilojoulů...

Žádné komentáře:

Okomentovat