3. června 2020

Medvěd a zajíc - napsal Adam Fábik

Jednoho krásného rána si takhle zajíček hezky zlehka hopkal po cestičce, když v tom najednou mu přímo před nos skočil mohutný černý medvěd a hluboce zařval:
”A mám tě, ty jeden všiváku!”
Pak medvěd zle vycenil zuby a prudce se vrhl vpřed. Zajíc zavřel oči a čekal smrt. Čekal chvilku, pak další a pak ještě další, ale smrt nikde. Pomalu tedy otevřel víčka a zahlédl medvěda, jak stojí přímo před ním.
Medvěd se usmál a řekl: “Nemáš zač, zajíčku, zachránil jsem tě, hnal se za tebou totiž hladový vlk!”

Poučení: Zdání někdy klame.

Žádné komentáře:

Okomentovat