24. dubna 2020

Metafory

Obsidián
Hašlerka vypadá jako... zbroušený obsidián.
Jeho chůze zní jako... mašírování poslušných vojáků.
Podzimní vítr zní jako... lehounký zpěv osamělé lesní víly.
Sebepoznání je jako...vytesávat se z kamene.
Bolest zubů je jako...jako výbuch atomové bomby.
Ranní slunce chutná jako...sladký nektar.
Noční bouřka je hořká jako... právě zkvašené pivo.
Hudba zněla těžce jako... dusot kopyt stáda unavených buvolů.
Její hlas voní sladce... jako květy divokých růží.
Přivonět si k benzínu je jako... degustovat čerstvé ředidlo.
(Adam Fábik)


Jeho chůze zní jako... mašírování poslušných vojáků.
Hašlerka vypadá jako... zbroušený obsidián.
Podzimní vítr zní jako... lehounký zpěv osamělé lesní víly.
Sebepoznání je jako...vytesávat se z kamene.
Bolest zubů je jako...jako výbuch atomové bomby.
Ranní slunce chutná jako...sladký nektar.
Noční bouřka je hořká jako... právě zkvašené pivo.
Hudba zněla těžce jako... dusot kopyt stáda unavených buvolů.
Její hlas voní sladce... jako květy divokých růží.
Přivonět si k benzínu je jako... degustovat čerstvé ředidlo.
(Adam Fábik)Jeho chůze zní jako jarní déšť.
Hašlerka vypadá jako hrdina pro bolestivý krk.
Podzimní vítr zní jako hlas přírodní smrti.
Sebepoznání je jako nepřístupný divoký les, kde můžeme lehce zabloudit.
Bolest zubu je jako vrták v dásni.
Ranní slunce chutná jako lžička medu v hořkém životě.
Hudba zněla těžce jako dusící strach.
(Kristina Nol)

Jeho chůze zní jako šustění pytlíku.
Hašlerka vypadá jako malý brouk.
Podzimní vítr zní jako předznamenání studených dnů.
Sebepoznání je jako nekonečný boj s rozmazleným dítětem.
Bolest zubů je jako nerv upevněný ve svěráku.
Ranní slunce chutná jako lipový čaj.
Noční bouřka je hořká jako nesplněné naděje.
Hudba zněla těžce jako vyzbrojený rytiř v prázdné mramorové síni.
Její hlas voní sladce jako babiččin džem z okvětních lístků růží.
Přivonět si k benzínu je jako stát se na chvíli automechanikem.
(Anastasia Korliuga)


Žádné komentáře:

Okomentovat