2. března 2020

Pandemická bajka - napsala Anna Vocelová

Přes sto lety kosila obyvatelstvo světa pandemie španělské chřipky, na přelomu tisíciletí se u drůbeže objevila pandemie chřipky ptačí, nyní v nás média přiživují strach z pandemie koronavirové.
Ale ať hledám, jak hledám, o pandemii lidské blbosti nikde ani čárka. Přitom je vysoce nakažlivá, často se přenáší z generace na generaci, bezostyšně se rozšiřuje na území mnoha států, světadílů, možná i galaxií.

Tu a tam se dokonce objeví její nová odnož, proti které ani ten nejodolnější z nás nemá vytvořené žádné protilátky.
Všechna pandemická kritéria lidská blbost splňuje, přesto se kvůli ní žádná Bezpečností rada státu neschází! A co je nejhorší, nepomůže na ni čtrnáctidenní karanténa, nejmodernější antibiotika, rouška s respirátorem, litr dezinfekce ani dostatečná zásoba těstovin a mouky. Prostě se musíme smířit s tím, že tu byla, je a bude.

Poučení: Na lidskou blbost je i medicína krátká.

Žádné komentáře:

Okomentovat