1. března 2020

Broadway - napsala Marie Ranišová

Snem asi každého herce je dostat angažmá v divadle na Broadway. A zřejmě každý divadelní nadšenec by chtěl shlédnout jakýkoliv kousek takového divadla. Přesto, že vstupenka jde do několika tisíců korun, jsou tato divadla téměř vyprodaná. Před představením se u pokladny choulí skupinky lidí, kteří čekají na vrácené či zbylé lístky.
Ani my jsme neodolali. Neočekávejte však od tamního divadla to, na co jsme zvyklí u nás. Po vstupu do foyer na vás vykouknou eskalátory. Zdi jsou pokryty strohým mramorem, bez obrázku, bez jakékoliv dekorace. Dýchne na vás chlad a máte pocit, že jste v pražském Kongresovém centru. Studeno a zase studeno. Chtěli jsme si odložit kabáty a mokré deštníky. A ejhle, další překvapení… Šatny se tu nenosí.

Po vstupu do hlediště jsme byli překvapeni znovu. Na rozdíl od neosobního foyer jsme před sebou viděli polstrované sedačky v červené nebo modré barvě, a i sál už byl tak trošku vyzdobený, podobající se novobaroknímu slohu.
Po posledním zazvonění uvaděčky uzavřely dveře, takže pozdě příchozí diváci měli smůlu. Nebyli již vpuštěni dovnitř. Zhaslo se. Rozsvítilo se jeviště a všichni zírali úžasem. Tak nádherná scéna, kulisy, bohatá výprava… Ne nadarmo se říká, že Amerika je velkorysá a megalomanská.
A tak bylo vše, co jsme viděli před vstupem do sálu, rázem zapomenuto. Už se nedivím hercům, že je to pro ně výzva na celý život. Stojí to za to.

Žádné komentáře:

Okomentovat