4. února 2020

Už nejsem pěkná holka - napsala Bohuslava Kopřivová

Na zastávce autobusu jsem si všimla, že po mně pokukuje docela pohledný mladý muž. Už jsem byla ve věku, kdy mě muži téměř ignorovali, a tak takovýto zjevný zájem mě potěšil. Sice jsem si nejprve prohlédla svůj oděv, jestli jsem všude upravená a když jsem nezjistila žádný defekt, moje ego povyrostlo. Řekla jsem si, že to se mnou asi ještě tak hrozné nebude, když jsem středem zájmu takového elegána. Občas jsem po něm nenápadně mrkla a viděla, že jeho zájem stále trvá.
A najednou se s úsměvem rozešel přímo ke mně. Úplně se mi zatajil dech, to jsem už dlouho nezažila.

"Dobrý den..." Pán mě sice mile oslovil, ale místo pozvání na kávu nebo něco podobného, se mě zeptal, jestli nemám na prodej jednu jízdenku.
Prohlížel si mě proto, že typoval, zda-li mám průkazku, či jezdím na lístky. Měla jsem průkazku. Od manžela jsem dostala pod stromeček jízdenky, abych prý měla na co lákat chlapy. Už je ale ode mne nikdy nikdo nechtěl. 

Žádné komentáře:

Okomentovat