Nerozhodná
„Dobré ráno.“
„Ahojky.“
„Co si dáš k snídani?“
„To je jedno.“
„Dáš si hemenex?“
„Ne, na vajíčka nemám chuť.“
„Co by sis tedy přála?“
„Mně je to jedno.“
„Tak párečky?“
„Ne, na ty taky chuť nemám.“
„No tak ti můžu udělat ovesnou kaši.“
„Ne, to ne, tu jsem měla v pondělí.“
„Tak co tedy chceš?!“
„Mně je to jedno, udělej, co myslíš.“
Misky
„Ahoj.“„Čau.“
„Byl jsi u sousedů? Mají nové misky.“
„A mají je plné?“
„No, dávali je na terasu na zahradě dneska ráno a plné byly.“
„No, jen jestli tam nešel ten odvedle, ten by to určitě všechno sežral.“
„Myslíš toho zrzavce? No, ten to zrovna potřebuje, tahá už břicho po zemi.“
„No právě, ale sežere, co vidí. Ale já se tedy podívám. Kdyby tam něco bylo, doběhnu pro tebe a rozdělíme se. A kdyby ne, sednu si před dveře a dám jim jasně najevo, ať doplní mističky.“
„A myslíš, že jsou doma a uslyší tě?“
„Jo, vždyť je neděle večer, to bývají doma. Přeci se připravují do práce.“
„Tak joooo, tak tam doběhni a vrať se pro mě.“
„Jojo, jdu na to.“
„Tak super, to beru, si fakt kamarád!“
