Bože, co to zase je? Co mě to ruší ze spánku?!? Nechápu… V docela pravidelných intervalech chodím s maminkou kamsi, kde pořád do mě šťouchají, tlačí, snaží se mě převalit, ale absolutně si neuvědomují, jak to může být nepříjemné. Někdy si říkám, kde jsou práva nenarozeného?!?Tak vracím protiúder, prvně pěsti, dva kopance, a nakonec se otočím zády, aby jim bylo jasné, že je mám „na háku“. Jakmile slyším rozmrzelý tón v hlase doktora, je mi jasné, že mám vyhráno a jde se domů.
A už zase to příjemné kolébání a mámin líbezný hlas, který mi vypráví o okolním světě. Můžu zase klidně spát.
