8. listopadu 2019

Píseň smrti 2 – napsal Martin Tomášek

Čím déle žiju na tomhle světě, tím víc si uvědomuji, jak je člověk malý ve srovnání s přírodou a jejími vlivy na sebe samu. Ještě v devadesátých letech jsem slyšel o povodních, vichřicích a požárech jen v USA a doufal, že to Česká republika nezažije. Bohužel, už pár let to řádí i tady.
Dále globální oteplování; ledovce na Islandu padají jako mouchy po biolitu. Doufám, že se tam dostanu, než úplně zmizí jak bájná Atlantida. Dokonce Mount Everest se kvůli tomu zmenšuje a prý už zmizel i nějaký skutečný kontinent.

Já považuji za největší hrozbu pro naši planetu zvětšování ozonové díry a s tím související hladomor a vedro, které nás upeče jak kuřata.
Poslední věc, která mě znepokojuje, je velký technický pokrok. Od samořiditelných aut až po bezkontaktní sex. Vždyť právě na něm je osobní kontakt to nejlepší!? Doufám, že se něčeho takového nedožiju…
Mimochodem, vědci říkají, že v roce 2028 (plus mínus tři roky) má kolem Země v oblasti satelitů proletět asteroid. Jestli nás tenhle ještě mine, pak další poletí až za sto let, což bude pro celé další generace v suchu. Snad…
Už dávno jsem si uvědomil, jak je samotný lidský život krátký. Zvláště v souvislosti s předchozími řádky. Týká se to nás všech, nikdy nevíme dne ani hodiny. Ve smyslu těchto slov vás chci poprosit, abyste se nad tímto článkem zamysleli i vy. Jestli nám všem zbývá tak málo času, tak by bylo dobré nehonit se za nepodstatnými věcmi.
Nejpodstatnější v lidském životě je láska, rodina a zdraví. Rodina by se měla vlastně počítat dvakrát. Jednou ta naše původní s rodiči, sourozenci a ostatními příbuznými a podruhé ta námi založená, tedy manželka a děti. Vím, že vlastní rodinu mít nebudu, i když nikdy neříkej nikdy. Chtěl bych cestovat, jezdit na koncerty a tak dále, ale to už znáte.
Ti, co mě znají, si určitě všimli, že jsem v posledních letech divný. To je právě proto, že nevím, co a kdy se na nás chystá. Vím jen, že někdy něco přijde. Právě proto bych chtěl prožít pár krásných chvil mimo moji původní rodinu. Chápu, že nemáte tolik času co já, ale budu rád, když se zastavíte a zamyslíte aspoň nad tímhle textem.
Jediná věc, která je na světě jistá, je smrt. Vše ostatní je pomíjivé… Memento mori, aneb pamatujte na smrt. Neboli nezapomínejme, že jsme smrtelní.