A už zase ječí jako pavián místo toho, aby měl sám pořádně vyčištěnej chlív. Všude je tady šílenej binec, samej kravinec, polámaný hrazení a žádná pohoda. A on furt nadává, že málo dojíme.
„Hele,“ říkám si, „radši umej světla ve stáji a dojírně.“ Dyť se tam ani nedá trefit.
Je to prostě uřvanej blbec. Mně už taky oči neslouží a jeho to vůbec nezajímá.
Navíc ten šílenec nemá pořádně vyčištěný žlaby od našich bobků. Já prostě nechápu, co si o sobě myslí.
Kašlu na něj a jdu radši ven na pastvu. Tam těch hoven aspoň není tolik.
