14. října 2019

Editace odborného textu pro laickou veřejnost

vířníkovec
Představte si, že jste přirostlí ke skále pod hladinou či k mořskému písčitému dnu jako třeba koráli. Chutná vám plankton, jenže za potravou plavat nedokážete. Máte však všude po těle chlupatá chapadélka. Ty čeří vodu a chloupky pomáhají dopravit živiny k ústům. Vaši nervovou soustavu tvoří jen nezbytný základ. Vyprazdňujete se řitním otvorem hned vedle úst a moře pak výkaly odnese. Nové larvičky si pořídíte buď se sousedem odvedle a voda vylíhlé potomky odplaví o kus dál, nebo si necháte na těle vypučet klon, který se sice po čase osamostatní, byť bude pořád růst při vás. Tak pomalu vytváříte s ostatními sousedy společné město, kolonii.
(Dana Emingerová a Barbora Wlachovská)


Původní text
Některé skupiny vodních živočichů žijí v dospělosti přisedle podobně jako rostliny. Přestože si tito živočichové nejsou vzájemně příbuzní, jejich přisedlý způsob života se u nich projevil nezávislým vznikem pěti společných znaků: 1. Protože se nemohou za potravou rozeběhnout, mají na ni přiháněcí orgány. 2. Jejich trávicí soustava je stočená do podoby písmene U, aby výkaly mohly být odneseny proudící vodou a nehromadily se kolem zvířete. 3. Protože se nepohybují, mají zredukovanou nervovou soustavu. 4. Kromě pohlavního disponují i nepohlavním rozmnožováním – pučením, a proto často vytvářejí kolonie. 5. Aby mohli osidlovat nová prostředí, mají volně plovoucí larvu. 

Vysvětlující text pro editaci od zoologa:
Obvykle ve svých textech vycházím z terminologie, která se používá v učebnicích přírodopisu pro základní školy. jenže o těchto zvířatech se a na ZŠ neučí (Co si pod přisedlým živočichem máte představit? Třeba korály). Textem chci říct to, že přisednout "se rozhodla" zvířata napříč vodními skupinami a že v důsledku toho vypadají podobně. Jako exponáty budou pod tímhle textem modely nebo suché preparáty zástupců jednotlivých skupin (vířníkovec, mechovnatec, mechovka, chapadlovka). Pak jsme ještě narazili na problém slovního spojení "přiháněcí orgán", který Vám připadal cizí a nesrozumitelný. Přiháněcím orgánem se rozumí různé uskupení brv, které většinou "sedí" na nějakém "držadle" (můžete si to představit třeba jako kartáč nebo smeták - v expozici bude model tohoto orgánu u mechovky). Odborně se to jmenuje lofofor, ale tíhle termínem (byť úplně nejpřesnějším) nechci navštěvníka zničit. Možná by se dala použít chapadélka... Vtip tohoto přiháněcícho orgánu je v tom, že svým vlněním způsobuje proudění vody, které k sedícímu zvíředi přináší živiny, a zároveň jsou na chapadélkách jemné chloupky, které tuhle potravu z vody vychytávají. Kdyby se Vám podařilo ten text nějak zlidštit, budu velmi rád, protože tady si opravdu nevím rady...

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Leguán mořský
Pro děti:
Víte, že na Galapágách žijí draci?
Ano, je to pravda. Jmenují se mořští leguáni.
Vypadají přesně jako ti draci, které znáte z pohádek, jen jsou menší.
Většinu dne nehybně sedí na ztuhlé lávě lemující břehy, upřeně mžourají malýma očkama k obzoru a vypadají, že se jich život kolem nich vůbec netýká.
Když dostanou hlad, rozvážně a opatrně slezou do vody a v tom okamžiku se kompletně promění. Z nehybných soch se stanou obratní plavci. Roztáhnou prsty s plavacími blánami, mrsknou dlouhým plochým ocasem a hbitě se potopí ke dnu, kde si pochutnají na šťavnatých řasách.
Nasyceni vylezou zpět na skálu a dál strnule střeží divokou krásu galapážských ostrovů.


Pro veřejnost:
Leguán mořský žije na lávových Galapážských ostrovech. A protože nehostinná ztuhlá láva moc potravy nenabízí, musí ji hledat v oceánu. Požírá mořské řasy, za kterými se obratně potápí. K plavání mu slouží dlouhý zploštělý ocas a krátké plovací blány mezi prsty zadních nohou.
































Původní text:
Leguán mořský je příkladem plaza, kterého omezené potravní zdroje na lávových Galapážských ostrovech přiměly hledat potravu v moři. Požírá mořské řasy, za kterými se obratně potápí. K plavání mu slouží dlouhý zploštělý ocas a krátké plovací blány mezi prsty zadních nohou.



--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Přepis odborných textů pro děti:

Představte si plazi jako rytíře v brnění. Tím jsou rohovité šupiny a štíty na jejich kůži. Chrání je před vysycháním a poškozením.

Původní text
Na rozdíl od obojživelníků je povrch těla plazů pokrytý rohovitými šupinami a štíty. Tyto útvary vznikající v pokožke a poskytují plazům ochranu před vysycháním a mechanickým poškozením.


Na začátku bylo vejce! A bavíme se o plazech, kteří díky němu mohli obsadit souš. Vejce a jeho zárodečné obaly vytvořily domeček plazím zárodkům. Uvnitř sucho a vně potřebné vlhko.

Původní text
Plazi jsou první obratlovci, kteří plně obsadili souš. Od vazby na vodní prostředí je osvobodila zásadní evoluční novinka - vaječné a zárodečné obaly, které uvnitř vejce uzavřely vodní prostředí potřebné pro vývin zárodku.





--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------





Plazi, co se jen neplazí 
Název „plazi“ na některé druhy vůbec nesedí. Někteří z nich dokážou také běhat, skákat, šplhat, rýt se v zemi či plachtit vzduchem. Mezi plazy najdeme i vytrvalé plavce. Aby odlišné způsoby pohybu zvládli, příroda jim nadělila velmi rozmanitou stavbu těla.

Původní text
Plazit se nestačí
Název „plazi“ není zcela přiléhavý. Některé druhy plazů dokáží výborně běhat, skákat, šplhat, rýt se v zemi či klouzavým způsobem létat. Mezi plazy najdeme i vytrvalé plavce. Různé způsoby pohybu ovšem vyžadují i rozdíly ve stavbě těla.


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------




Proč vznikl život v moři😊
Ve vodě se jídlo vznáší, "pečená kuřata" létají přímo do huby, zatímco na pevnině je k pečenému kuřeti cesta dlouhá...

Původní text
Život vznikl v moři
Mořské prostředí je plné živin a ve srovnání s pevninským prostředím je mnohem úživnější.... a jednotlivé organismy, popř. kolonie organismů mají k těmto živinám snadnější přístup než na pevnině.... na pevnině jsou živiny vázané ve formě složitých chemických sloučenin a pouze adaptabilní a vysoce specializované druhy/organismy/skupiny jsou schopny se k těmto živinám dostat...


Žádné komentáře:

Okomentovat