1. září 2019

Pachatelé se vracejí na místo činu - napsala Jana Bártová

Tak v této milované prostoře jsme nebyly – kolik vlastně – let? No? Když je tohle naše setkání čtyřicet let po maturitě?
A přesto všechny, (byly jsme tehdy holčičí třída), míříme jako stroje na naše obvyklá místa v lavicích.
A copak to máme napsané na tabuli? Bože! To je něco v azbuce. Tenkrát se totiž povinně maturovalo ještě z ruštiny.

A kdepak jsou ona pověstná zelená kamna, co zdobila třídu v zadním rohu místnosti? Ale kde že! Teplo už tu dávno jistí ústřední topení. A na nástěnce visící na stěně proti tabuli se už dávno nevyjímají symboly rudé hvězdy nebo srpu a kladiva.

Žádné komentáře:

Okomentovat