20. července 2019

Krásná noc – napsala Karolína Vilímovská

Když jsme byli sami dva, úsměvy se měnily v polibky a my ve zvířata. Propletení jako hadi v našem vlastním hnízdě, v ráji Edenu v podkroví činžáku. Jeden pot, dvě těla, až se nebe barvilo růžově a ranní ptáci nám byli fanfárou. Teď už mi jen smutné housle hrají a nebe se na mě nesměje, avšak ty také ne. Stěny civí na mou hanbu. Sám ve vlastním objetí. Inu, co člověk nadělá - zvířetem si budu sám a hada přece najdu.

Žádné komentáře:

Okomentovat