24. května 2019

To je ráno! - napsala Jana Zámečníková

Právě vychází slunce. Jsem sama na pláži. Jen já a čisté moře. Nic víc. Hřejivé paprsky mě hladí po tváři. Zhluboka se nadechnu: „Konečně se mi splnil sen! Ticho a klid.“
Slyším jemné šumění vln. Volají mě. Vstupuji do ledové vody. Chlad mi proniká do každé buňky. Srdce mi tluče. Pak se uklidním. Proud mě unáší daleko od břehu. Cítím příliv energie a radosti.
Chci zachytit ten okamžik. Toužím, aby nikdy neskončil.

Najednou se ozve siréna! Nedaleko jede parník. Je plný mladých, bezstarostných lidí. Slyším hlasitou hudbu. Mávají na mě a vesele mě zdraví. Mám chuť být s nimi, smát se a tančit.
A proč vlastně ne?!

Žádné komentáře:

Okomentovat