25. května 2019

Jsem kříž na vrcholu hůrky - napsal Martin Tomášek

Vyrobil a zatloukl mě sem starší muž jako vzpomínku na svoji milovanou ženu. Ta se mu před rokem ztratila při jedné horolezecké výpravě v Himálaji. Její tělo se nikdy nenašlo. Proto se muž rozhodl, že postaví pietní místo, kam budou moci známí a přátelé jeho ženy nosit květiny. A našel tuhle bohem zapomenutý kout. Mě tím odsoudil k věčnému zatracení, jako nějakého trestance uvězněného na bezejmenné zelené hůrce.
Stezku, která sem vede, lemuje několik směrovek na rozcestích, pár  informačních cedulí s fotkami  o tom, kde, kdy a co se té ženě stalo... aby lidé věděli kam, proč a za kým jdou.
Nějakou dobu jsem kamarádi té zahynulé opravdu chodili, ale dnes už sem spíš někdo zabloudí jen náhodně. Jsem skoro pořád sám. Přes vzrostlé, hustě zasazené stromy nevidím ani do údolí. Koukám přímo před sebe a sním o nesmírných dálkách, kam se nikdy nepodívám.

Jeden z párů, co sem omylem zabloudil, si vyprávěl o cestě do Brazílie. Tak barvitě, že jsem to úplně viděl. Čokoládové mini zadečky v pestrobarevných sukních dlouhých jen tak, aby se neřeklo. Karneval v Riu! Boky vlnící se v rytmu samby, nádherná představa. A nad městem stojí obrovská socha Ježíše Krista Spasitele... Kříž jako já, ale k němu si chodí denně desetitisíce lidí z celého světa pro požehnání a novou životní sílu. Ach jo… škoda, že jsem tady a ne tam. Od té chvíle myslím na sochu v Riu každý den.




Chceme Martinovi v uskutečnění jeho snu stát se spisovatelem pomoci a už se skládáme na to, abychom mu vydali první knihu kratičkých příběhů. Náklady na knížku by neměly přesáhnout 15 tisíc korun. Sbírka je na účet: 314375163/0800 (do poznámky napište Martinova kniha + své jméno + adresu). Po vydání knihu dostanete.


Žádné komentáře:

Okomentovat