19. dubna 2019

Pivo v hospodě - napsal Josef Alb

Je to můj domov kde mě má každý rád. Velkou část svého svého mládí trávím ve speciálních lóžích stvořených jen pro mě. V těch lóžích je o mě dobře postaráno. Joo chládek, to já rádo… V lóžích se toho ale moc neděje a tak se těším, až se dostanu nahoru, kde to můžu pořádně rozjet.
Nahoře je jedním slovem divočina. Jsem středobodem tohohle nádherného chaotického vesmíru.
Proplouvám tu vším a dělám lidem dobře. Někteří lidé mě mají opravdu rádi. Mají mě rádi tak, že mě posílají zpět do divočiny. Tenhle vznešený akt empatie je pro lidi hodně náročný protože je provázen skřeky a svíjením se. Nechápu proč, ale vždy to šéfa hrozně naštve. Já si naopak těch lidí velice vážím. Jediné, co mi dělá vlnky, je, že mi zakázali se vídat s mym bráchou cigárem. Ten sráč pěkně smrdí, ale je to můj brácha a rodina by měla bejt na prvním místě.

Žádné komentáře:

Okomentovat