![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgX8obtqHDYlW4w9oWHvz1e80srhcdEyqfPcKNFpqr7ruad2QE3Zf_-Nau8S5fT-lJjp79hV-dI8w3DXxRGfrSBGgh0wkxL6jdr5-CqNDrkr8-mqCUqVQQbi_DvG7EuB-tsKF6uNx14tr8N/s320/Rallye.png)
„Uvědomuješ si kolik je hodin? Jasně jsme se domluvily, že budeš chodit domu před půlnocí, a když ne, tak alespoň zavoláš?“
„Já vím, mami, sorry.“
„Trnu tady hrůzou už víc než dvě hodiny. Co si vůbec myslíš? Proč jsi nezavolala? Kde jsi byla?“
„Byla jsem s Petrem v dílně.“
„Cože?“
„No, upravovali jsme auto na zítřejší rallye.“
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUrzVPnjJZGBrvQaMLgpTjdt4Iz-veTlY-Lv6KpUIDqnz4bhvqo8EgQEuwup3-0Ts61Rx8Z0374pv4ZH6AB9BpJqTPDOKclya4CoJNhXf33wdcfeQTxUhdVq49wuT9tSy9V1NdIrjY9OVK/s320/Rallye+%25C5%25A1umava+hist.jpg)
Vůně oleje, motoru, šmír na rukách. Pak umejt, nablejskat haupnu, nalepit čísla, vyšperkovat. Nádhera. Nastudovat itinerář a pak druhý den já na sedadle spolujezdce. Řítíme se pošumavskou krajinou.
„Aha, tak si jdi hned lehnout, ať jsi odpočatá. Budeš chtít udělat snídani?“