31. března 2019

Rozbor OSVČ - napsala Milada Trojanová

OSVČ - ta zkratka zní stejně záhadně jako zaříkadlo z čarodějné knihy. Při dotazech na úřadech mi po celá důchodová léta doplňuje jméno. 

Ve chvílích rozmaru jsem přistoupila k rozboru písmenek:
* O – „osoba“ mne hodnotí jako tvora/osobu, rodu ženského, skloňuji se podle vzoru žena a jsem v čísle jednotném.
* S – „samostatně“ mi oznamuje, že vykonávám činnost zcela samostatně, bez dozoru další osoby, což v mém případě vystavuje dekret mým životním zkušenostem.
* V – „veřejně“ – ajaj. To slovíčko trochu zavání, i když mi má dodat sebevědomí, že jako osoba nejednám tajně, ale veřejně.

* Č – „činná“ – pozor! To znamená, že nejsem lajdák, ani příživník. Jsem osoba konající. A v souladu s předchozím hodnocením ještě konající veřejně a samostatně. Tečka.
 
No, vida, jakého ocenění se mohu jako důchodce dočkat.

Hrdost mne ale opouští ve chvíli, kdy vyplňuji daňové přiznání. Tehdy se význam písmen dost podstatně mění:
O – obratně
S – sečti a
V – vypočítej,
Č – člověče, nebo budeš mít co do činění s finančním úřadem. 

Žádné komentáře:

Okomentovat