Jejich paprsky šimrají, lechtají, bolí i zebou.
Jsi sám, tak sám. Sám sebou.
Jako domino jedno ťuknutí spustí řetězec celý…
Během dne únavou padáš, v noci jsi bdělý.
Tam nahoře občas někdo karty zamíchá.
Chvíli se směješ a pak … slzy polykáš.
Život je tak zvláštní.
Každý den píše své vlastní psaní.
Nenajdeš ho v povídkách, ani v básních.
Myšlenky, jak poustevník choulí se v dlaních.
V největším horku přijde nejhorší mráz.
Zbývá jen věřit a doufat.
V to silné v nás.
