![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikqKNKhXvUXe9RAv0j1S5i1QJucRUVuVrAis3n8gFTAMghB8QVxIkVA0Nu8rcS7dXpDOL9m8cAvkIgdVnnhRDtunRwdv_hR1LyEwDkq0OUp92cZvQDTgfIS8QC7WP1H0cZy1NhprVHcDm8/s320/face-2487666__340.jpg)
Hladila jsem pohledem jeho ústa, pohybující se chřípí a zavřená víčka, a věděla jsem, že za nimi jsou dvě nádherné bleděmodré panenky, do kterých se dívám už vážně dlouho. Mají je i naše děti. Ty dvě dospělé bytosti, které kdysi vznikly tam v tom místě, kde mě to hřeje.
Už čtyřicet tři let.
Dosud.
Navždy.