7. listopadu 2018

Jsem oblázek v moři - napsal Jan Smrčka

My oblázky jsme velmi hravé.
Než je z vás oblázek, jste kámen. Voda vás odnese do moře. Sama řeka upraví vaše hrany tak, abyste nepřekážel. Když nepřekážíte, jste přístupný a ostatní s vámi vyjdou. Máte potom tolik kamarádů a zábavy, že se o nic moc nemusíte starat.
Jste říční oblázek a řeka vás odnese do moře.
Tam se usadíte a jste oblázek na pláži, který si rád hraje a baví se. Zejména my, oblázky z pláže Copacabana. Je tady veselo, hluk, tanec a láska. Doléhá k nám hudba a my tančíme s mořem v rytmu salsy stejně jako domácí a turisté na pláži, v barech nebo během karnevalu. Je to uvolněně hříšné, bezstarostné a mile primitivní. A proč ne?! Zkuste to. Nechte se unášet příbojem, hudbou, rytmus nechte stoupat do hlavy stejně jako rum a nemyslete na nic. Cítíte to? Přichází to, že? Měsíc nám kyne na pozdrav a z hory nás sleduje Kristus. Nezlobí se. Takhle to chtěl, takhle to stvořil a my jsme jeho děti. Tuto noc, zítra ráno, zítra večer, zítra v noci a tak stále dokola, než nás to úplně omele na písek.
Ale i jako písek si to budeme moc užívat. Přijedete zase?

Žádné komentáře:

Okomentovat