3. října 2018

Snaha a tchyně - napsal Martin Tomášek

Někde na sídlišti: "Chrrr…..crrrr. "
Nahoře: "Koho to sem čerti nesou?!"
Dole: "Kde je ta kráva? Copak ten zvonek neslyšela. Když jsem synovi říkala neber si ji, tak si postavil hlavu a takhle to dopadlo. Teď tady stojím jako tvrdý y a musím tady mrznout, protože si ta jeho koza usmyslela, že někam pojedou, a já jim má hlídat ty jejich tři haranty."
"Co tady…" ozvala se Jolana. Nedokončila však větu, když viděla, kdo stojí za dveřmi.
Když tchýně procházela kolem Jolany, jen procedila mezi zuby: "Taky byste si mohli pořídit bzučák." Jolana zavřela dveře, jen protočila panenky a několikrát otevřela naprázdno pusu jakože pane bože, to je zase keců.

Jolana a její přítel bydleli v panelovém domě ve čtvrtém patře bez výtahu.
"Taky jste si mohli pořídit výtah, kdo to má furt šlapat!"
Jolana se jen hořce usmála. Když odemkla byt jako první, vmačkla se do dveří tchýně. A než stačila pozdravit své vnuky, přistála jí mezi očima zelená kostka od lega. Když se tchýně vzpamatovala, popošla několik málo kroků, v momentě, kdy zase chtěla pronést, něco jízlivého na adresu své snachy a jejího bytu, zařvala au. Podívala se pod nohy. Když viděla, že stojí na modré kostce, otočila se na podpatku, vyběhla ven a už jí tam nikdy nikdo neviděl.
Jolana se za ní podívala a pomyslela si: "To, co my jsme nedokázali za celá léta, dokázaly naše děti za pár vteřin." A usmívala se tomu.

Žádné komentáře:

Okomentovat