Břicho rámusí tak, že i datel je tichošlápek. Jak ho to máma učila? Vítr v zádech, nebo naopak? Prdlajs, to je přeci jednoduché. Opět se schovává a pak zase a zase. Nic a hlad.
No, tehdy na lovu s mámou moc pozor nedával. Jo, jo, lítal tam barevný motýl. To byla prča se s ním honit. Břicho se ale hlásí. Jak foukal ten vítr, když ulovila toho kolouška? Dumá a dumá. Jasně, od něj, tehdy cítil jeho voňavou kůži.
Snídaně již vlka neminula.
Poučení: Poslouchej své rodiče.
