18. října 2018

Debil - napsal Matyáš Staněk

Tak tenhle vlak mi neujel, tenhle ne. Tebe sem chytla, tebe, jo. Ty seš mi ale milejší víš? Máš hezkou mašinku, na rozdíl vod tamtoho.
Ta tvoje mašinka, ta mě určitě doveze do cíle, na rozdíl vod tý jeho, víš? Seš vážně pěknej, ve tvym kupé sou kožený sedačky a výhled máš nejkrásnější na světě, z tvýho okna uvidim kus světa. U něho sem čuměla na hnusnej komín vod továrny, debil. 
A ten tvůj jídelní vůz, paráda, všechno tu máš vymyšlený do detailu, ani centimetr místa nepřijde nazmar, tady se prochází, tady se sedí, tady je fronta a támhle pultík.
Všechno čistý a obsluha příjemná, rozumíš? Příjemná! Ta paní, co tu u tebe prodává dobroty, se pořád směje, je vidět, že si ti tu o to pěkně stará. To já ráno posnídala pořádnou čočku, teď už je to stejně jedno, dám si vod tý tvojí paní voňavou fazolovou polívku. 
No ale ta mi vůbec nesedla. Co se to se mnou děje? Máš krásnou dlouhou chodbičku, akorát širokou, správně neklouzavou podlahu, to se mi teď hodí, když uháním směrem na záchod na druhym konci vagónu. 
No ale ty záchodky by sis měl dát do pucu, trochu to tu smrdí, sedim tu a koukám na to ošuntělý okno a zrcadlo, i když sem proudí sluneční paprsky, stejně to tu vypadá hrozně, tak nějak bezútěšně. Ježiš to je mi hrozně. Fakt, tady by sis to měl nechat vyčistit, ten tvůj hajzl. Jo. Je to hajzl.



Vlak očima dívky, se kterou se rozešel chlapec

Žádné komentáře:

Okomentovat