Stará zahrada očima dědy - napsala Ivana Hotová

Zahrada je stará asi jako já. Jsme na tom vlastně stejně , ale já jsem vlastně mladší. Vzrostlé stromy , které svými korunami dělají příjemný chládek pro odpočinek sázel už můj děd. Keře lístkových oříšků u severní zdi dělají pěknou zelenou stěnu, která zakrývá šeď zděné budovy. Všude kam dohlédnete je tráva. Vlčí máky a chrpy oživují ten zelený koberec.
Rád sekám trávu , ale v posledních letech je to pro mne namáhavé. Musím si jednat pomoc , no to je ochoty od mladých , ale co my jsme nebývali lepší.
Kšá, kšá, běžte domů slípky, zaháním je takto každý den . V pravém rohu zahrady totiž mají svůj palác , který jsem jim vlastnoručně postavil. Mám rád každé roční období v mé zahradě . Na jaře když pučí první lístky, potom když stromy rozkvetou, v létě když to vše roste a na podzim když dozrávají plody .