Popis třídy očima propadajícího studenta - napsala Lucie Široká

Moje třída. Jak ono místo může někdo navštěvovat rád, ba dokonce se sem těšit? Rozhlížím se dokola – bílé zdi, připomínající nemocnici. Brrrr! Vpředu hned za katedrou mne spíš než obří černá tabule uhodí do očí obraz prezidenta, jehož výroky od první chvíle nenávidím. Proč proboha právě na něj jsem musel tolik let zírat? Dívám se dál – celé ty roky koukám na třídu ze zadní lavice, všechny spolužáky mám pěkně na očích. No jo, chci mít přehled, co se ve třídě děje. Co na tom, že špatně vidím na tabuli, beztak na ní nikdy nic zajímavého nebylo. Na parapetu u okna kytky, které přežily i mé občasné zalévání inkoustem či přeslazenou kolou. Uchechtnu se a rozhlížím se dál. Stále rozsvícená řada zářivek, která se tluče s denním světlem a ze které mne bolí oči.
Můj zrak padne na spolužáky přede mnou. Jo, ty mi budou chybět. No, někteří. Jakápak bude asi třída, kam se chystám a hlavně noví spolužáci? Musím je naučit způsobům hned na začátku, aby věděli, jak se ke mně, ke staršímu, mají chovat.
Něco ve mně se sevře, pocity se ve mně trochu mísí. Nechodím sem rád, poflakovat venku mne baví víc. Ale zvykl jsem si a až na to učení to zase tak špatné místo není. Od kámošů vím, co můžu čekat. Od některých.
Páááááni, jak já bych tu vlastně chtěl zůstat! Zrak mi padne na lavici přede mnou. Je hustě popsaná taháky, malůvkami a názory na učitele. Kousek mého já, moje paměti. Kdo tady asi bude sedět místo mne? Kolem mé lavice i tři řady přede mnou modré lino poseté drobnými kuličkami papíru, které z obalu od verzatilky flušu během hodin po spolužácích. Pěkný svinčík! Známý pocit, kdy s pýchou obhlížím své dílo, se dnes ale nedostavuje.
Tahle úča vlastně ani tak špatná nebyla, vlastně mne i podržela po posledním větším průšvihu. Třeba by se dalo ještě něco dělat, zkusím za ní zajít a zahrát na city. Když se budu snažit, třídní šprt Jára by mi mohl leccos vysvětlit, nemuselo by být vše ztraceno. Stejně mi to dluží, poté co jsem se ho zastal před deváťáky v jídelně. Dala by mi třídní druhou šanci, kdybych třeba zametl, ukázal dobrou vůli, mohl bych zkusit vyčistit i tu obří skvrnu od houby na tabuli nad umyvadlem? Za pokus to stojí, vždyť já to tady mám vlastně svým způsobem rád! Rozhodnu se a flusátkem trefím spolužáka přede mnou přímo doprostřed krku. Bingo!